Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze:
- Omyl v Argentině
- Omyl ZETA
- Co bylo dříve?
- Ropná krize















Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze:
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila. 3D tisk, odborně označovaný jako aditivní výroba, se stal běžnou součástí průmyslové praxe a významně mění způsob, jakým firmy navrhují, vyrábějí i distribuují produkty. Dnes tuto aditivní technologii používá až kolem 40 % výrobních podniků v EU.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat podrobný geotechnický průzkum a dokonce archeologický průzkum? Vymyslet, kde ubytovat lidi, kteří budou reaktory stavět? Připravit cestu pro dopravu těžkých a nadrozměrných komponent? A co je asi nejdůležitější – začít připravovat operátory a další odborný personál!
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme. Jenže v roce 2024 přišla studie, která tímto zdánlivě pevným základem otřásla. Tvrdila totiž, že kyslík může vznikat i v naprosté tmě – hluboko na dně oceánu. Tento jev dostal přezdívku „temný kyslík“. Zní to jako „temná hmota“ nebo sci-fi. A možná to opravdu je.
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních škol, kteří se v letošním ročníku soutěže Vím proč s nadšením pustili do vysvětlování fyzikálních jevů. Hlavní cenu, vybavení učeben v hodnotě 200 tisíc korun od Nadace ČEZ, si nakonec odnesli žáci ze ZŠ Zeleneč v Praze a studenti Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Individuální ocenění si autoři rozdělili ve formě poukázek na on-line nákupy v celkové hodnotě 59 tisíc korun.
Předchozí otázka byla špatně položená, redakce se omlouvá. Dentin, zubovina, je měkčí než železo. To, co je v lidském těle nejtvrdší, je sklovina. Zubní sklovina má tvrdost 5 na Mohsově stupnici, je to nejtvrdší látka v lidském těle, je tvořená převážně hydroxyapatitem. Je velmi tvrdá, ale křehká – snadno se štípe při nárazu. Železo má tvrdost přibližně 4 na Mohsově stupnici, je měkčí, ale zároveň houževnatější než sklovina – lépe odolává nárazům a deformaci.
Otázka na červen, červenec a srpen je zde:
Proč se musí v jaderném reaktoru, kde probíhá štěpení izotopů uranu 235U používat moderátor (například voda nebo grafit)?
A) Aby ochlazoval reaktor B) Aby zpomaloval neutrony, které pak snáze způsobují další štěpení C) Aby chránil palivo před korozí
Na vaše odpovědi se těšíme do konce prázdnin a jeden z vás dostane dárek!
Redakce
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
Zdroj: www.Youtube.com