Hledání

Keňa má 40 miliónů obyvatel, z toho plných 60 % z nich nemá přístup k elektřině. Elektřina je zde drahá – v pondělí, středu a pátek je k dispozici na západě, v úterý a ve čtvrtek na východě země. Lidé však energii potřebují.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni spravuje aktualizovanou databázi průmyslových ozařoven (DIIF), která obsahuje interaktivní mapu s informacemi o téměř 300 gama ozařovačích a urychlovačích elektronů z celého světa.

Připojte se na www.kdejinde.cz a soutěžte. Vítá vás virtuální svět Skupiny ČEZ – energetické město budoucnosti, které má pro vás připraveno mnoho záludných otázek.

Washington, Filadelfie, New York, Boston, Niagarské vodopády a zpět. To vše během čtrnácti dní. Tak jsme si mysleli, kolik že toho uvidíme z těch dalekých Spojených států. Stačí se ale podívat na mapu a zjistíte, že okruh, který jsme chtěli objet a je dlouhý kdovíkolik kilometrů, je jen nepatrný zlomek toho, co je možné v USA zhlédnout.

Za vrchol v konstrukci rotorů větrných mlýnů můžeme považovat Halladayovu turbínu. Vynalezl a sestrojil ji v roce 1854 severoamerický farmář a konstruktér Daniel Halladay. Větrné oběžné kolo turbíny bylo opatřeno několika sekcemi stavitelných žaluzií, které nastavovala středově ovládaná táhla.

Nedonošených dětí stále přibývá – stále více rodí i starší ročníky žen a více párů využívá asistovanou reprodukci. Děti někdy přicházejí na svět i o řadu týdnů dříve a jsou odkázané na pomoc lékařů. V Česku se v roce 2009 narodilo předčasně, tj.

Přibližně 1,3 miliardy lidí na Zemi stále ještě nemá elektřinu. Díky rozvoji fotovoltaiky se daří, že alespoň kolem sta milionů lidí v chudých zemích má dnes poprvé přístup k jednoduchým slunečním energetickým systémům, které rozsvítí zářivky LED nebo dobijí mobilní telefony.

Od 9. listopadu 2001 do 24. února 2002 je v Národním technickém muzeu v Praze otevřena nová výstava Když se energie stává hmotou.

V informačním středisku vám nabízíme zajímavé putování za elektřinou z jádra.

Vše, o čem jsme se domnívali, že známe, například kdo jsme, jak dlouho chodíme po Zemi a odkud jsme se vzali, bude nutno znovu radikálně přehodnotit. Nové nálezy a objevy po roce 2000 zpochybňují téměř všechno, co jsme si dosud mysleli o našich praprapředcích.