Hledání

Od 9. listopadu 2001 do 24. února 2002 je v Národním technickém muzeu v Praze otevřena nová výstava Když se energie stává hmotou.

V informačním středisku vám nabízíme zajímavé putování za elektřinou z jádra.

Vše, o čem jsme se domnívali, že známe, například kdo jsme, jak dlouho chodíme po Zemi a odkud jsme se vzali, bude nutno znovu radikálně přehodnotit. Nové nálezy a objevy po roce 2000 zpochybňují téměř všechno, co jsme si dosud mysleli o našich praprapředcích.

Lidské úsilí dosáhnout dosud nemožného je označováno za hnací motor a původce všech významných objevů, které byly kdy uskutečněny. Cestovat a překonávat i ty největší vzdálenosti mezi kontinenty v co možná ...

Společnost Global Laser Enrichment požádala Americký jaderný regulační úřad (US Nuclear Regulatory Commission) o svolení začít provozovat závod na obohacování uranu, který by používal technologii Silex.

Při využívání jaderné energie vzniká mnoho radioaktivních izotopů. Během zkoušek jaderných zbraní se mnoho izotopů    rozptýlilo do životního prostředí po celém světě. Nejhorší pověst v tomto ohledu má izotop plutonia 239 - je to totiž nejlepší materiál k vytvoření termonukleární bomby.

Slovo „záření“ straší lidi stále. Již od konce studené války převažuje názor, že ionizační záření je reálnou hrozbou, i když není cítit ani vidět (nebo možná právě proto) a je nutné se mu co nejvíce vyhýbat.

Pokusy opakovaně ukazují, že hraní si s vrstevníky („kočkování”) podporuje zdravý psychický vývoj mláďat. Pokud jste v dětství své rodiče dováděli k nepříčetnosti neustálým hlasitým zápasením, vězte, že jste posilovali svoji odolnost vůči depresi a jiným psychickým potížím.

Ve středu 20. dubna 2016 proběhla ve Vítkovické střední průmyslové škole v Ostravě nová badatelská soutěž žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Soutěže se zúčastnilo 18 čtyřčlenných družstev žáků školy. V prvním kole soutěže měli žáci za úkol nakreslit návrh jeřábu na papír tak, aby zaujal porotu a návrh splňoval předem daná kritéria pro rozměry, délku vodorovného ramene i stabilitu jeřábu.

René Descartes si v 17. století buňku, resp. organizmus, představoval jako mechanický stroj, kde do sebe zapadají jednotlivá ozubená kolečka a systém páček a převodů je poháněn malinkými motorky. Tato podoba zůstala naštěstí jen historickým milníkem v poznávání živé přírody.