Hledání

Co si představíte pod zaměstnáním „operátor na jaderné elektrárně“? Oslovili jsme tři mladé lidi, kteří se připravují nebo již tuto profesi vykonávají. Petr Janeček a Jan Fryčar jsou z elektrárny Dukovany, Ondřej Grepl z Temelína.

Začala první etapa, zdaleka ne nejsložitější, zatím největší opravy při stavbě tokamaku ITER. Demontáž sektoru číslo 7 vakuové komory již ...

Téměř po deseti letech od poslední velké odstávky odstartovaly v roce 2020 plánované opravy turbogenerátoru přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice II.

Chladnější měsíce roku jsou tady a s nimi otevírání „zimních“ šatníků. Občas nám mrznou i ruce. Pokud zapomeneme na rukavice, třeme jednu dlaň o druhou. A hned máme pocit, že se ruce zahřály tepla. Ale – zahřály se opravdu, nebo je to jen a jen náš pocit?

„Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji.

Soutěž čtenářů 2013 Kdo by to kdy čekal, že se společně se svou manželkou dožijeme takového věku. Děcka z let 1983 a 1984 a dožijí se roku 2085 a k tomu oslaví diamantovou svatbu! Tak jasně, vzpomínám si, že už kdysi v roce 2013 se říkalo, že tehdy narození se dožijí běžné stovky, a nečekaně, týkalo se to i nás.

V poslední době se objevily informace o záměru norské společnosti STATKRAFT vybudovat první elektrárnu, jejímž energetickým zdrojem by byla osmotická energie. Optimističtí zastánci alternativních zdrojů vidí – ovšem v daleké budoucnosti – možnost pokrytí až poloviny spotřeby elektřiny v Evropě právě tímto zdrojem.

Globální světové emise CO2 z energetického sektoru neustále rostou, navzdory podpoře obnovitelným zdrojům, a v roce 2017 dosáhly 32,6 gigatun. Proti roku 2000 byly větší o 40 %. Jaderné elektrárny při svém provozu neprodukují žádné emise skleníkových plynů a spočítáme-li emise za celou jejich provozní životnost a palivový cyklus, produkují stejné množství CO2 jako větrné elektrárny na pevnině, jak ukazuje graf.

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80.

Borovice kleč (Pinus mugo) rostoucí v nejvyšším českém pohoří, v Krkonoších, patří ke světovým unikátům. Na česko-polském pomezí se zde jedná o vůbec nejsevernější světové rozšíření tohoto druhu. Krkonoše jsou, coby ostrůvek arkto-alpinské tundry ve střední Evropě, domovem kosodřeviny nejméně po celý holocén (posledních 11 700 let), během něhož musely porosty opakovaně úspěšně čelit dramatickým změnám klimatických podmínek.