Hledání

Když se začalo s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, obávaly se ekologické organizace, že se GM plodiny zkříží s plevelem, předají mu své geny a vznikne tak superplevel běžnou chemií nezničitelný.

Problémy jaderného průmyslu přicházejí zvnějšku. Jaderný průmysl je musí překonat, aby pomohl řešit existenciální hrozbu klimatických změn.

Práce konzervátorů uměleckých děl může být jako detektivka. Pomocí pokročilých vědeckých technik analyzují fyzikální a chemické vlastnosti uměleckých děl, probírají historické a archivní dokumenty, aby našli konkrétní zmínky o materiálech nebo technologiích, se kterými umělec pracoval.

Před rokem byla v ČR založená Elektromobilní Platforma. Uspořádala několik konferencí, např. Elektromobilita 2022 ve Fóru Karlín, E-mobilita: Příležitost pro Středovýchodní Evropu, a další.

Ani ne před třemi desítkami let se objevil termín rurifikace. Jak už tak bývá v podobných situacích zvykem, vymyslel si ho jakýsi novinář, který znal latinu jen natolik, aby se v tomto názvu dotkl podstaty.

Ochuzený uran je produktem z výroby jaderného paliva. Palivo pro většinu současných štěpných jaderných reaktorů se vyrábí z obohaceného uranu, kdy se např.

Podíl jaderných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhne v Rusku do konce století až 80 procent. Na vědecké konferenci Global 2009 konané počátkem letošního září v Paříži to uvedl šéf Kurčatovova ústavu, akademik Nikolaj Ponomarjov-Stěpnoj.

Hybridní reaktor kombinuje principy termonukleární fúze a jaderného štěpení. Jeho srdcem bude fúzní reaktor – tokamak, obklopený štěpným reaktorem chlazeným roztavenými solemi. Neutrony, produkované v tokamaku, se budou v zachytávat v blanketu (rozuměj v palivu štěpného reaktoru), kde budou štěpit thorium 232.

Mozek většiny lidí pracuje tak na pět procent své kapacity, a jen opravdoví géniové se dostali s výkonem o kousek dál. Když uvážíte, kolik toho vymysleli Albert Einstein nebo Stephen Hawking, jejichž mozky ...

Dnešní veřejnost už velmi dobře chápe, že spotřeba uhlovodíkových energetických zdrojů by se měla omezit, protože jejich spalování k získání energie, včetně dopravy, je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí – je zdrojem až 75 % emisí skleníkových plynů.