Hledání

Bez elektřiny bychom si dnešní svět a náš každodenní život v něm už neuměli ani představit. A přece to není tak dávno, co se u nás elektřině ještě říkalo mluno a její projevy zkoumala ve skrytu svých pracoven jen nepatrná hrstka badatelů.

O rozvoji a budoucnosti elektromobilů se v současné době čile plní stránky odborného i denního tisku. Již méně se ví o jejich více než stoleté historii. O to víc je cenná studie, kterou autor tohoto článku s kolektivem připravil na Technické univerzitě v Liberci, Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií.

Většina z nás zná rozvody elektřiny jako dráty různě vysoko nad zemí, případně jako kabely zakopané nehluboko do země. Pod městem však existují i stovky metrů chodeb a tunelů s kilometry elektrických rozvodů velmi vysokého napětí.

Příprava a vlastnosti materiálů na bázi sloučenin A2VB3VI pro termoelektrické aplikace Dalším ze studentů, kteří uspěli v soutěži Expo Science AMAVET 2009, je Patrik Čermák z východočeské Třemošnice. Ústředním tématem jeho projektu jsou termoelektrické materiály.

Ve světě jsou elektrárny odpovědné za produkci přibližně 12 miliard tun CO2 ročně. K tomuto číslu je třeba připočítat i 11 miliard tun emitovaných dalšími zdroji, například auty nebo lokálními topeništi.

Projekt Desertec plánuje výstavbu obřích solárních elektráren na SahařeNa povrch pouští dopadá denně více energie, než kolik lidstvo spotřebuje za celý rok. Zatímco ceny energie stoupají, zásoby energetických surovin se krátí a hlad po energii roste, zůstává sluneční záření dopadající na pouště stále opomíjeno.

Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Podle Saula Griffitha ze společnosti Makani Power se sídlem v kalifornské Alamedě není myšlenka využívání energie vzdušných proudů ve velkých výškách zcela nová – vyslovil ji již v roce 1827 anglický vynálezce George Pocock.

Pouhé jedno procento slunečního záření dopadajícího na Zemi by stačilo, aby celá Evropa měla dostatek elektřiny a tepla. Zatím se ale energie Slunce podílí na celkové produkci elektřiny zanedbatelnými dvěma setinami procenta.

Na jihu španělské provincie Almeria, kde téměř neprší, probíhá již více než 20 let výzkum slunečních tepelných elektráren. Díky zdejšímu klimatu a štědrým vládním dotacím zde v posledních třech letech vyrostlo 10 slunečních tepelných elektráren a dalších 50 se plánuje.

Na začátku března 2020 povolily místní úřady britského hrabství Cheshire zahájení výstavby první továrny na výrobu vodíku z odpadních plastů. Stavba nedaleko Liverpoolu začne letos na podzim a už v roce 2021 by zařízení mělo denně zpracovat až 35 tun nerecyklovatelných plastů a přeměnit je na elektřinu a čisté palivo pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozidla.