Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity. Do jaké míry se však Země otepluje? Jaké budou globální a lokální účinky oteplování?

Díky používání umělých hnojiv a pesticidů, rozvoji zemědělského výzkumu, ale i průmyslu se zatím vždy dařilo výživu rostoucího počtu obyvatelstva Země více méně zajistit. Hladem a chronickou podvýživou však přesto v rozvojových zemích stále trpí okolo 1 miliardy lidí. Do roku 2050 se má počet obyvatel Země ze současných 7 miliard zvýšit až na 9,1 miliardy. Uživí se další 2 až 3 miliardy? Navíc v době, kdy svět bude muset řešit další problémy spojené s energetikou, ekonomikou, životním prostředím a změnou klimatu?

Jaderná fúze láká energetiky už dlouhou dobu jako možný zdroj velkého množství energie pro budoucnost. Obvykle se pokládá za obor ještě těžší než fyzika jaderného štěpení. A hle – přitom existují studenti, kteří se sami pouštějí do konstrukce vlastního zařízení, ve kterém může fúze nastat! Nevěříte‑li, čtěte tento článek. Dva středoškolští studenti z Martina popisují, jak si postavili fúzor. Uchvátil je také pražský tokamak Compass‑D a chtěli by se i dál věnovat fyzice. Článek jsme nechali záměrně ve slovenštině, aby si čtenáři cvičili jazyk našich blízkých sousedů.

Hlásíte se na vysokou školu? Chcete si vybrat správnou fakultu? Informací o jednotlivých školách je někdy víc, než je zdrávo. Co takhle vybrat 10 aktuálních parametrů o každé škole a ty přehledně porovnat?

Jak jsme již ve Třípólu psali (3pol.cz/1175‑uzaverka‑
souteze‑storyfactory‑prodlouzena), 29. dubna končí přihlašování snímků do soutěžního filmového festivalu MFF UK s názvem FilmFest. Filmovou soutěž odstartovala v polovině prosince minulého roku Matematicko‑fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Soutěž je určena studentům a studentkám základních a středních škol se zájmem o matematiku, fyziku či počítačovou animaci. Ty mohou až do konce dubna přihlašovat své krátké snímky a „utkat“ se ve velkém finále, které vyvrcholí dvoudenním festivalem 15. a 16. června v Praze – Troji.

V první části našeho „miniseriálu“ o předchůdcích dnešních elektromotorů jsme věnovali pozornost samotným počátkům elektromagnetismu (http://3pol.cz/1135‑pradedecek‑elektromotor). První objevy, dokazující vztah mezi elektřinou a magnetismem, jsou spojeny se jmény M. Faradaye, Ch. Oersteda, A. Ampéra a dalších fyziků. Podstata funkce každého elektromotoru totiž spočívá ve vzájemném působení magnetického pole a elektrického proudu, procházejícího vodičem. Bylo tomu tak i u prvního Faradayova „elektromotoru“ – silné magnetické pole v něm uvádělo do kruhového pohybu rtuť, kterou procházel proud. V našem modelu jsme nebezpečnou rtuť nahradili vodivým roztokem kuchyňské soli. Pohyb roztoku jsme pozorovali nepřímo, pomocí lehoučkých zrníček mletého pepře.