Přírodovědný INSPIROMAT

Jednou z metod využití energie moří a oceánů je využívání teplotních rozdílů teplé vody na povrchu a studené vody v hloubce 500 až 1 000 m. Tento způsob se označuje Ocean Thermal Energy Conversion (OTEC). Oblasti vhodné pro tento způsob výroby elektřiny se nacházejí 40 stupňů na sever a na jih od rovníku. Teploty vody na povrchu jsou zde 25 °C až 30 °C zatímco v hloubce jen 5 až 7 °C.

Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.

Podle odhadu vědců by slapová energie mohla poskytovat až 1 milion GWh elektřiny. Světová energetická rada (WEC) konstatovala, že jen v zálivu Fundy ve východní Kanadě by slapová energie mohla ročně produkovat 7 000 GWh elektrické energie. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je zde 11 m a v nejužším místě až 17 m. Ve 270 km dlouhém zálivu protéká tam a zpět na 100 miliard tun mořské vody. Nelze se proto divit, že se slapové energii věnuje tak velký zájem. Na druhé straně jde o podnikání, které se setkává s velkými technickými a ekologickými problémy.

Za vrchol v konstrukci rotorů větrných mlýnů můžeme považovat Halladayovu turbínu. Vynalezl a sestrojil ji v roce 1854 severoamerický farmář a konstruktér Daniel Halladay. Větrné oběžné kolo turbíny bylo opatřeno několika sekcemi stavitelných žaluzií, které nastavovala středově ovládaná táhla.

Nositel tohoto čestného titulu, vystihujícího jeho zásluhy o rozvoj našeho knihtisku, Jiří Melantrich Rožďalovský z Aventina, se narodil v roce 1511, tedy právě před 500 lety. Stalo se tak v Rožďalovicích, městečku poblíž Nymburka. Svou bohatou a záslužnou pouť životem ukončil 19. listopadu 1580 v Praze, ve svém domě v někdejší Sirkové ulici, která dnes nese jeho jméno.