Jednou z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí dnešní fyziky je nesporně supravodivost. Přestože tato výjimečná a podivná vlastnost pevných látek byla objevena již na počátku minulého století, trvalo mnoho desítek let, než ji bylo možné využít v praxi. Dnes se již každoročně vyrábějí desítky tisíc tun supravodivého materiálu. Skutečný den D pro supravodivost je však teprve před námi. Materiály, které se v praxi používají, jsou vesměs tzv. nízkoteplotní supravodiče, jejichž provoz – vzhledem k potřebě chladicího média – je značně nákladný. V mnoha ohledech jsou výhodnější tzv. vysokoteplotní supravodiče, jejichž systematický výzkum začal teprve nedávno.

"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu. Pozitivní, i když poněkud rozporuplnou úlohu v tomto období sehrál chorvatský jezuita, matematik, fyzik a filozof Roger (Rudjer, Rugier, Ruder) Josip Boškovič (Boskovich), jedna z nejpozoruhodnějších a nejvíce opomíjených postav v dějinách moderní evropské vědy.

Vypadat jako ovadlý kousek listu a nikoliv jako chutná můra bylo odedávna snem každé chutně vypadající můry. Evoluce jim nakonec jejich přání vyplnila a mnoho druhů hmyzu začalo stále více připomínat kusy rostlin tak, aby uniklo pozornosti hladových predátorů. V dnešní době se můžeme setkat s tvory napodobujícími listy s takřka neuvěřitelnou dokonalostí.

Ondřej Borovec a Václav Kučera z Gymnázia ve Vysokém Mýtě jsou finalisty 18. ročníku soutěže vědeckotechnických projektů středoškoláků Expo Science Amavet. Se čtenáři Třípólu by se chtěli podělit o své úspěchy při tvorbě motopsa: „Určitě jste se už všichni setkali s robotnickými hračkami a jinými automatickými systémy. A zamysleli jste se někdy, jak takové věci fungují? Co všechno musí člověk znát, nastudovat a umět, aby takové stroje dokázal navrhnout a sestrojit? My jsme se v našem projektu rozhodli tyto tajemné kraje osvětlit.“

Mnoho předmětů denní potřeby se vyrábí ze slitin různých kovů, mimo jiné i niklu. Předměty z chemicky méně odolných kovů také často poniklujeme, aby byly odolnější vůči vodě a atmosférickým vlivům. Nikl se využívá i v mincovním průmyslu a při výrobě šperků. V poslední době však bohužel vzrůstá počet alergiků na tento kov; ti pak musejí ze svého okolí odstranit všechny předměty, které tento alergen obsahují.

Častým námětem vášnivých diskusí a argumentace odpůrců větrných elektráren je „narušení krajinného rázu“ větrnými elektrárnami, a to aniž by vyjasnili pojmy jako „krajinný ráz“. Mezi úředníky, kteří na různých stupních povolování o elektrárnách rozhodují, převažuje laický názor, že krajinný ráz = neporušená příroda.