Bez zařazení

Silniční doprava vyprodukuje ročně asi 4 gigatuny CO₂ (4 000 000 000 t), což je přibližně šestina celkových globálních ročních emisí skleníkových plynů. Podle odborných prognóz se mají do roku 2050 dokonce ztrojnásobit. Je načase začít se zbavovat automobilů s motory s vnitřním spalováním. V silniční dopravě pochází asi 40 % emisí od dopravy nákladní. Elektromobily se pomalu začínají objevovat v osobní dopravě, ale ke snížení emisí u té nákladní bude potřeba i zde přejít na elektrický pohon. Urychlí elektrické nákladní automobily společnosti Tesla odstoupení od fosilních paliv?

Bez 3D tiskáren už se takřka neobejde žádné konstrukční oddělení či průmyslový provoz. Firmy u 3D tiskáren oceňují rychlost a dostupnost výroby prototypů i funkčních dílů nebo unikátní mechanické vlastnosti vytištěných výrobků. Pro průmyslové 3D tiskárny již není problém vytvářet náhradní díly k různým zařízením, na jejichž dodání by se muselo jinak dlouho čekat. Podle odborníků ale nástup 3D tiskáren v průmyslu neznamená zánik tradičních technologií, jakými jsou obrábění, odlévání nebo vstřikování do forem. 3D tisk možnosti výroby rozšiřuje a stávající technologie doplňuje. Firmy dnes díky 3D tisku ročně ušetří statisíce až miliony korun, investice do 3D tiskáren se vracejí už v řádu měsíců či týdnů.

V rámci konference OSN o změně klimatu, konané v Německu dne 8. listopadu 2017, byla uveřejněna zpráva organizace Energy for Humanity, v níž se konstatuje, že německá politika ústupu od jaderné energie zhoršuje situaci v oblasti ochrany klimatu tím, že postupně uzavírá bezemisní jaderné elektrárny a zvyšuje závislost země na spalování uhlí na desítky let dopředu, a to navzdory vynakládání stovek miliard na investice a dotační programy do obnovitelných zdrojů. Politiku „Energiewende“ vyhlásila německá vláda poté, co rozhodla o uzavírání jaderných elektráren v reakci na poničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami z března 2011. V té době dodávalo 17 jaderných reaktorů Německu přibližně 25 % z celkové spotřeby elektřiny. Ve zprávě se uvádí, že Německo je dnes daleko největším emitentem skleníkových plynů v EU s podílem 18,3 %. Německo nesnižuje emise tak rychle jako ostatní velcí znečišťovatelé a je dnes na 14. místě z 23 analyzovaných zemí. Tím, že vyváží elektřinu z fosilních paliv, přispívá i k intenzitě emisí v sousedních zemích.

Přibližně 1,3 miliardy lidí na Zemi stále ještě nemá elektřinu. Díky rozvoji fotovoltaiky se daří, že alespoň kolem sta milionů lidí v chudých zemích má dnes poprvé přístup k jednoduchým slunečním energetickým systémům, které rozsvítí zářivky LED nebo dobijí mobilní telefony. Poněkud silnější verze umožní napájet rádia a dokonce i televize. Osvětlování pomocí zářivek LED poskytuje čistou a lacinou alternativu k petrolejovým lampám, které se používají tam, kde neexistuje elektřina. Nick Hughes, spoluzakladatel firmy M-KOPA Solar of Kenya, uvádí, že lidé používají petrolejové lampy až dvanáct hodin denně a některé rodiny vynakládají až 10 % příjmů na nákup petroleje, což je neuvěřitelná cena za špatné osvětlení. Uvedený podnikatel již prodal ve východní Africe na 500 000 malých slunečních energetických systémů a snaží se získat prostředky na pořízení dalšího milionu. Jeho cílem je realizovat jen ve východní Africe až 11 milionů takových systémů. M-KOPA je přitom jen jednou z mnoha společností, které ve světě dodávají domácí solární systémy. Nelze proto pochybovat, že nastává revoluce v rozvoji elektřiny na bázi sluneční energie mimo elektrické sítě.

Guma - materiál známý po staletí - je dodnes nepostradatelný. Mayové vyráběli z kaučuku míče, dnes je nezbytnou součástí všech dopravních prostředků a nejen jich. Ročně se z gumy vyrobí téměř dvě miliardy pneumatik, na což padne 70 % celosvětové produkce kaučuku. Guma je mistrem v přizpůsobivosti: je pevná i pružná, může být vodičem i izolantem. Jejím hlavním zdrojem je kaučukovník, ale v budoucnu jej možná nahradí pampelišky!

Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby  pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.