Bez zařazení

V době koňských potahů bylo Sibylino proroctví „...až budou jezdit vozy bez koní...“ strašidelným sci-fi. Co si myslíme o budoucích možnostech dopravy dnes? Skeptici se dříve posmívali myšlence lidského létání. Dnes už se neposmíváme a plánujeme lidskou potrubní poštu, podvodní letadla, vesmírné výtahy nebo létající „Tleskačova“ kola. John Hansman, profesor aeronautiky a astronautiky na MIT (Massachussets Institute of Technology), řídí Mezinárodní centrum pro leteckou přepravu. Slézá ledovce, pilotuje letadla, řídí závodní auta a čluny a vyzkoušel i četné parabolické lety simulující stav beztíže. Vypráví, jak budou vypadat budoucí letadla, kola nebo auta, která budou brázdit silnice. Pokud ještě v budoucnu nějaké silnice budou vůbec existovat.

Pokud se vám zdá, že letectví se poslední dobou moc nevyvíjí, posuďte futuristické vize španělského průmyslového designéra Oscara Viñalse. Provokují, stejně jako jejich autor. Ale není Viñals ve skutečnosti pragmatický vizionář? Specializuje se totiž na scénáře „co když to půjde?“. Flash Falcon je jeho koncept tryskáče poháněného přenosným fúzním reaktorem. Takovou technologii sice ještě nemáme, ale „co když?“ Všechny jeho kreace najdete na stránce https://www.behance.net/ovisdesign.

Všechny živé organismy – od zvířat přes rostliny až po jednotlivé buňky – se řídí vnitřními hodinami nastavenými na základní rytmus Země, tj. na střídání noci a dne. Vědci mají za to, že se biorytmy datují k počátku života na Zemi zhruba před třemi a půl miliardami let. Pravidelný rytmus nám pomáhá udržet bdělý stav a aktivní činnost, když je Slunce na obloze, a naopak odpočívat během noci, kdy mohou buňky v našem organizmu provést základní údržbu, a mozek si dokáže zaznamenat vzpomínky. Vynález umělého osvětlení přinesl s řadou výhod také nevýhodu. Zvládneme sice udělat více, ale též méně spíme. A co víc, „rozhodili“ jsme si vnitřní hodiny, které se orientovaly podle světla. Není divu, že vědci po celém světě začali hledat nápravu.

Špinavá radioaktivní bomba je naštěstí pouze hypotetická záležitost, se kterou zatím nikdo nemá konkrétní zkušenost. Přesto se jí lidé bojí a nevědí, jak se před ní eventuálně chránit. Světový terorismus je vážná věc a vyvstává otázka, zda hrozba „nukleárního terorismu“ je, či není aktuální. V jednom se ale odborníci na bezpečnost shodují: nebezpečí použití špinavé bomby je dnes vyšší, než nebezpečí použití jaderné zbraně.

Když zvedneme hlavu a podíváme se na nebe, uvidíme Slunce, mraky, měsíc, hvězdy – a téměř vždy také nějaké letadlo. V silniční zácpě si mnohdy stěžujeme, jak ta doprava neúnosně houstne, a jak to je nebezpečné. Zamysleli jsme se někdy nad tím, jak houstne doprava nad našimi hlavami? Ti, co rádi brousí internetem a všelijakými chytrými aplikacemi, si to můžou vychutnat na www.flightradar24.com a Flightradar24 apps.

Automobil je jako symbol svobody, rychlosti a prosperity prezentován již od samých počátků hromadné motorizace. To může být do jisté míry útěchou řidičům čekajícím v kolonách šinoucích se krokem neprůjezdnými ulicemi velkoměst. Výrobci automobilů konstruují modely s nízkou spotřebou a zabudovanými katalyzátory výfukových plynů a propagují auta pro dvě osoby, což je malé úsporné vozidlo pro městský provoz, které najde vždy místo k zaparkování a je ideálním vozem na nákupy. Zamysleme se ale nad tím, zda dnešní automobilová doprava a s ní související ucpané dálnice, desítky tisíc mrtvých při autonehodách, dálniční sítě, které se musí neustále dotovat horentními částkami, dopravní spojky, které ničí přírodu hlukem a množstvím toxických plynů je právě to, co chceme. Zda nám přináší více výhod než záporů. Buď jak buď, rozvinutá doprava už existuje a my na ni nemůžeme rezignovat, aniž se zhroutí naše vysoce technizovaná a globálně provázaná společnost. Vzhledem ke skutečnosti, že ve vyspělých státech vlastní většina domácností auto, které jako dopravní prostředek nemá smysluplnou alternativu, nic se na této situaci nezmění a zvrat (např. ve prospěch železnice) zřejmě nepřinesou ani potíže kvůli stále hustšímu dopravnímu provozu a ztrátě času, ani rostoucí ceny pohonných hmot.