Bez zařazení

Využít recyklovaný PET (polyethylentereftalát) tak, aby fungoval jako užitečný stavební prvek v architektuře, to bylo cílem výzkumného týmu vedeného Ing. arch. Kateřinou Novákovou na katedře Architektury ČVUT. Vědeckému týmu se podařilo transformovat leckdy odsuzovaný plast v designově zajímavý stavební materiál. Díky moderním technologiím se PET může stát fenomenálním materiálem pro druhotné zpracování. Projekt PETMAT má díky svým výsledkům velký potenciál změnit pohled veřejnosti na plasty jako hmoty zatěžující životní prostředí.

První profesionální hasičský sbor zavedl římský císař Augustus. Lesní požáry, bouře, blesky a povodně pustošily krajinu již od nepaměti a člověk se je snažil s větším či menším úspěchem zvládnout. Hrozba vzniku požáru tedy existovala vždy. Co se ale v průběhu doby měnilo, byl způsob boje s ním, respektive používané technické prostředky. Jejich vývoj vlastně kopíruje celkový technický a technologický pokrok lidstva. Od džberů s vodou, seker a ručních stříkaček jsme se v průběhu posledních století dostali až k hasičským vrtulníkům a dálkově ovládané hasební technice. Stále však platí, že rozhodující pro úspěch v boji s požáry jsou lidé. Bez motivovaných a perfektně vycvičených hasičů to zkrátka nešlo dříve - a nejde to bez nich ani dnes, ani v budoucnu.

Všichni rádi mlsáme med a myslím, že neomylně poznáme, je-li kvalitní. Nezbytným předpokladem pro kvalitní med je zdravé včelstvo, ale o to se musí včelař starat. Potřebuje znalosti a dlouholeté všestranné zkušenosti, aby vypozoroval jednotlivé závislosti a zákonitosti mezi včelami a jejich okolím. Včelař také musí přikrmovat včely v závislosti na počasí, ročním období a stavu zásob; vytáčet med a přidávat plásty do úlu ve vhodný okamžik; rozumět náladě včelstva; a vědět o zemědělských činnostech a dalších včelařích v okolí. To znamená mít správné a včasné informace z úlů i okolí, aby se mohl správně a včas rozhodovat. Pokud udělá velkou chybu, může ji napravit až v další sezóně. A tak si na pomoc může přizvat techniku.

Britská firma Intelesant specializující se na digitalizovanou zdravotní péči vyvinula systém Howz, který je přímo propojen s elektroměry. Jeho účelem je sledovat, která zařízení jsou v provozu a jak dlouho plní ten který účel. Systém také shromažďuje údaje z monitorů, které sledují světlo a teplotu a rovněž údaje ze senzorů kontrolujících dveře či okna, zda jsou otevřené nebo zavřené, apod. Během několika dnů se tento systém seznámí s denním režimem lidí žijících v domě a naučí se sledovat odchylky. Jestliže systém detekuje něco neobvyklého, například, že někdo nechá zapnutá elektrická kamna mnohem déle, než je obvyklé, vyšle upozornění na telefon určené osobě, aby věděla, že se doma děje něco nesprávného.

Říká se, že alespoň část budoucí dopravy se bude zakládat na magnetické levitaci. Není to sci-fi, takové vlaky již jezdí. Také se říká, že jde o sice nejrychlejší, ale nejdražší způsob dopravy. Není to pravda. Projížďka šanghajským maglevem z města na letiště Pudong a zpět je levnější než cesta francouzským Rhonexpressem spojujícím Lyon s letištěm Saint Exupéry. A maglev umí až 430 km/h, zatímco Rhonexpress se plouží jen stovkou. Pojďme se poučit do Informačního centra maglevu přímo v Šanghaji. Vlak i dráhu postavila německá firma Siemens.

Kulky z palných zbraní jsou nebezpečné pro život i pro životní prostředí. Nejen na bojištích, ale hlavně na střelnicích a v armádních výcvikových prostorech po celém světě zůstávají tuny olova a dalších kovů a chemikálií z nábojnic, střel a granátů. Účinný způsob, jak je odstranit a zabránit kontaminaci půdy a vod, zatím neexistoval. Americké ministerstvo obrany by s tím chtělo něco udělat.