Bez zařazení

Dne 22. června 2017 zaznamenala The US Maritime Administration zdánlivě podivný incident. Kapitán lodě v blízkosti ruského přístavu Novorosijsk zjistil, že jeho GPS mu ukazuje, že se nachází na letišti Gelenžik vzdáleném 32 km. Když se ujistil, že navigační přístroje ukazují správně, kontaktoval kapitány jiných lodí a ukázalo se, že podobné problémy mělo minimálně dalších dvacet lodí.  Navigační experti se domnívají, že se jedná o první  dokumentované použití falešného určení polohy s pomocí GPS (GPS spoofing), což je kyber útok, před kterým již dříve experti varovali, ale který se dosud nikdy neuskutečnil. Zprávy o problémech satelitní navigace v Černém moři naznačují, že by zde někdo (Rusové?) mohl zkoušet nový systém narušující správnou funkci GPS. Mohly by to být první náznaky vzniku nové elektronické zbraně, kterou by mohl využít kdokoliv, od státu až po malé kriminálníky. (A není to žádné sci-fi. Androidí aplikace Fake GPS location již dnes zařídí, že váš telefon ohlašuje vaše místo tam, kde si to zrovna přejete... Aneb jak pravil  Woody Allen: „To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po vás nejdou.“)

Moderní matematika prožívá od počátku 20. století vzrušující období. Byla totiž vyřešena řada důležitých sporných otázek matematiky, na kterých jsou závislé vědecké, technické a technologické triumfy současnosti. V některých případech tomu napomohl rozvoj v oblasti počítačů, někdy byly i počítače bezradné. Bohužel, ani počítače na řešení matematických úloh někdy nestačí, protože pouze počítají. Matematika je rozsáhlý obor a není možné, aby ji kdokoliv zvládnul v celé její šíři. Každý se však může pustit do jejího objevování a najít si k ní svou vlastní cestu. Ovšem zdá se, že toto již tak úplně neplatí, protože zvláště teoretičtí matematici se zabývají čím dál více problémy, které naprosté většině lidí již dávno nejsou srozumitelné. A to ani jejich zadání, ani využití.

Zemská atmosféra obsahuje 78,1 objemových procent dusíku N₂ coby prvku. Až do počátku 20. století jsme ho však neuměli využít a jediným značně omezeným zdrojem vázaného dusíku pro použití v chemii byl přírodní chilský ledek, obsahující jako základní složku dusičnan sodný NaNO₃. Zavedením průmyslové karbonizace uhlí při výrobě svítiplynu a koksu byl při čištění surového plynu z absorpčních pracích vod získáván desorpcí plynný amoniak, hovorově „čpavek“. O jeho přímou syntézu z prvků se pokoušela celá řada chemiků již od roku 1785, kdy francouzský učenec C. L. Berthollet podal důkaz o tom, že se amoniak skládá z vodíku a dusíku. Teprve až v roce 1909 vyvinul německý fyzikální chemik Fritz Haber (1868-1934) ve spolupráci s chemickým technologem Carl Boschem (1874-1940) vůbec první průmyslový vysokotlaký proces – katalytickou syntézu amoniaku z prvků, později nazvanou jejich jménem a oceněnou udělením dvou Nobelových cen za chemii.

Evropská věda, filozofie a kultura má svůj prvopočátek v antickém Řecku. Do klasického (4. stol. př. n. l.) a helénistického (3.-2. stol. př. n. l.) období starého Řecka spadá také vznik prvních vzdělávacích a vědeckých institucí - akademií, akademických společenství a škol.

Uprostřed pražského sídliště ve vnitrobloku stojí pasivní rodinný dům, jehož zelená střecha čistí odpadní vodu. Kořenová čistička na střeše domu dokáže ušetřit až polovinu nákladů za vodu. Další pasivní domy mají v Praze dokonce své sídliště. Unikátní projekt pasivních domů roste v pražských Malešicích. Oba stavební projekty soutěží o ekologické ocenění E.ON Energy Globe.

Největší plavidlo světa, 488 m dlouhá plovoucí stanice společnosti Shell na těžbu a zkapalňování zemního plynu, dorazilo 26. července 2017 k břehům Austrálie z doků v Jižní Koreji, kde bylo postavené. Po prvním vyplutí na moře zakotvila plovoucí továrna s názvem Prelude nad těžebním polem přibližně 475 km severovýchodně od východoaustralského města Broome. Zde bude postupně do r. 2018 uvedena do plného provozu.