Bez zařazení

Aktuální výzkum veřejného mínění IBRS provedený ve druhém pololetí 2024 ukázal, že 71 % populace starší 18 let je pro rozvoj jaderné energetiky v České republice. Míra souhlasu s rozvojem jaderné energetiky je těsně pod historickým maximem, které bylo v době energetické krize na podzim 2022. Zároveň více než polovina respondentů (56 %) podporuje jako budoucí nejvhodnější energetické řešení pro Českou republiku kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů (OZE). Podle výsledků výzkumu stále větší podíl veřejnosti vnímá výhody kombinace obou zdrojů, která umožňuje nejen energetickou soběstačnost, ale také dosažení dlouhodobých klimatických cílů.

Energetická výchova zaměřená na spotřebu energií v domácnosti, jejich úspory nebo orientaci ve fakturách za energie. Právě toto téma je novinkou 5. ročníku projektu Virtuálně v elektrárně, který už je nedílnou součástí vzdělávacích aktivit Skupiny ČEZ. Žáci a studenti, ale i široká veřejnost, mohou na dálku zavítat do jaderných elektráren Temelín a Dukovany, seznámit se s obnovitelnými zdroji energie, projít si distribuční soustavu nebo se podívat do útrob přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Prohlídky absolvovalo už přes 150 tisíc žáků, studentů a dospělých. Registrovat se na volné termíny pro rok 2025 je možné zdarma na www.virtualnevelektrarne.cz.

Discovery Channel odvysílá sérii krátkých filmů o jaderné vědě a technologii, které vznikly ve spolupráci s MAAE jako součást nového strategického partnerství. Cílem je nabídnout veřejnosti poučení o tom, jak jaderná energie může pomoci řešení globálních problémů. Již od ledna 2025!

Srdce naší planety se posledních 14 let otáčí nezvykle pomalu, potvrzuje nový výzkum. A pokud bude tento záhadný trend pokračovat, mohlo by to potenciálně prodloužit pozemské dny – i když účinky by pro nás byly pravděpodobně nepostřehnutelné.

O osudu Golfského proudu rozhodne "přetahovaná" mezi dvěma typy tání grónského ledového příkrovu, naznačuje nová studie. Odtok z grónského ledového příkrovu by mohl zabránit tomu, aby ledovce narušily klíčové oceánské proudy. Ve hře však mohou být i další faktory.

Nově nalezená antičástice, zvaná antihyperhydrogen-4, by mohla být potenciálně v nerovnováze se svým částicovým protějškem, což by mohlo poodhalit tajemství původu našeho vesmíru a pomoci pochopit, proč je náš pozorovatelný vesmír tvořen ze hmoty a ne antihmoty. Vědci objevili nejtěžší dosud známé jádro antihmoty pomocí urychlovače částic. Našli stopy této antihmoty mezi stopami částic z 6 miliard srážek v relativistickém urychlovači těžkých iontů (RHIC) v Brookhaven National Laboratory v New Yorku.