Časopis 3. pól je hlavně o vědě, technice a taky životním prostředí, to jde dneska ruku v ruce. Je určen především studentům, tedy mladým lidem, kteří na této planetě budou žít ještě hluboko v druhé polovině 21. století. A tak moje první otázka zní - jak tu vlastně budou žít?
Ve čtvrtek 6. března proběhla v základní škole v Malžovských Horách na Klatovsku od 11 hodin jubilejní tisící beseda cyklu setkání mládeže „Temelín – netajíme nic“
Vážená Ivano Kuglerová, Musím reagovat na Váš článek a názvem "Globální svět, lokální beznaděj", otištěný v dubnovém čísle magazínu Třetí pól. I přes relativně nedlouhý text, s mnoha Vašimi názory nesouhlasím.
V čísle duben 2002 jsme vyhlásili soutěž na psaní článků a reportáží. Svůj příspěvek poslali a my děkujeme: Marii Burkhardtové za článek Internet a Intranet, Petře Malé za článek Závislost na televizi, Vlastimilovi Kůsovi za článek Projekt Vasimr a Michalu Šimíčkovi za články Za co můžou geny, Čápi a Záhadná řeč včel. Právě Michala Šimíčka a jeden z jeho příspěvků v tomto čísle představíme. Ostatní najdou své články ve Třetím pólu později nebo na webové stránce našeho časopisu.
Americké letní premiéry jsou velmi specifickou záležitostí, mnohé filmy jsou pro toto období pečlivě vybírány a připravovány. Mezi tento typ letošních filmů patří i komedie S1M0NE, autorský film scénáristy a režiséra Andrewa Niccola. Do hlavních rolí obsadil Al Pacina a počítačový software.
Mensa je světová organizace založená v roce 1946 v Oxfordu.
V sedmdesátých letech bylo jasné, že tokamak pro termojadernou fúzi udrží plazma potřebnou dobu, bude-li dostatečně velký. Stavěly se giganti JET (1983, EU), TFTR (1982, USA), JT-60 (1985, Japonsko), T-15 (1988, SSSR) a další.
Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof.
Tokamak je v podstatě transformátor. Primární vinutí u tokamaku ITER se nazývá centrální solenoid. První tokamaky, jako správné transformátory, měly obě vinutí, ...
Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou.
Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
