Bez zařazení

Horizon Aircraft je jednou z předních společností v oblasti hybridních elektrických vzdušných vozidel s vertikálním vzletem a přistáním (VTOL). Brandon Robinson, generální ředitel společnosti, oznámil 4. ledna 2023, že počáteční testování Prototypu Cavorite X5 je úspěšně dokončeno. Řekl: „Toto letadlo překonalo naše očekávání během počátečního testování ve vznášení. Je extrémně stabilní, dokáže se plně vznášet při výkonu pouze 65 % a vznášelo se s 20 % svých ventilátorů záměrně deaktivovanými, aby bylo možné otestovat redundanci systému. Jedná se o velké letadlo s rozpětím křídel 6,7 m a 4,6 m dlouhé, schopné vyvinout rychlost přes 282 km/h. Probíhají další testování, která přinášejí cenná data pro neustálé vylepšování projektu.“

Již dvakrát Třípól přinesli upozornění na vydání fyzikálních písniček (zde a zde). Bylo to na jejich elektronická vydání k dispozici na webu. Volejte "Hurá!" a tři dny se radujte! Právě vyšly Písně lidu fyzikálního v tištěné podobě! Vydalo je nakladatelství Prométeus Jednoty českých matematiků a fyziků. 

Elektrárny Skupiny ČEZ navštívilo v roce 2022 rekordních 247 250 lidí, a to reálně i virtuálně. Obě jaderná infocentra lákala na ReakTour aneb výlet až k temelínskému a nově i dukovanskému reaktoru prostřednictvím nejmodernějších brýlí s virtuální realitou. Více než 35 000 studentů i zájemců z řad veřejnosti zavítalo do vybraných energetických zdrojů během živě vysílaných on-line prohlídek Virtuálně v elektrárně. Tento oblíbený projekt navíc přinesl v loňském roce novinku – stávající nabídka jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů se rozrostla o prohlídku distribuční soustavy, která diváky seznamuje s kompletní cestou elektřiny od výroby až k zákazníkovi. V letošním roce tyto aktivity pokračují, Třípól doporučuje, abyste se včas zajímali a zaregistrovali, neboť zájem veřejnosti rok od roku stoupá.

My, lidé, nezískáváme své vlastnosti jen skrze úseky DNA. Významně nás formuje i sociální přenos. Učíme se od svých rodičů, od svých přátel i od úplně cizích lidí. Osvojené kulturní znaky potom ovlivňují, nakolik bude kdo z nás úspěšný a slavný. Úspěšní a slavní lidé potom předávají své zkušenosti dál a formují následující pokolení. Tato „kulturní dědičnost“ stojí s vysokou pravděpodobnosti v jádru evolučního úspěchu lidstva. Sociální přenos jsme vypilovali téměř k dokonalosti. Učíme se jeden od druhého - tvoříme, stavíme, malujeme, píšeme básně - inspirováni malíři, vynálezci, vědci a básníky minulosti. Využíváme tzv. kulturní dědičnost. Tým vědců z Univerzity Karlovy vytvořil zábavnou hru pro mobily, tablety a počítače jako experiment k ověření, jak druh extrémně spolupracujících primátů nalezne optimální strategii, když bude mít k dispozici pouze skupinovou inteligenci. Třípól doporučuje: hrajte https://tipforscience.org!

V časopise popularizujícím vědu a techniku nedáváme prostor politice ani jiným ideologiím. V tomto článku uděláme výjimku potvrzující pravidlo - ona totiž Energiewende, grandiózní německý ideologický "ekologický" program, narazila na fyzikální zákony. Je dobré, abychom si to uvědomili. Proto přetiskujeme nejdůležitější informace z článku Německo pokračuje v nereálných cílech zelené tranzice, i když je samo neplní - Svět hospodářství (svethospodarstvi.cz). 

Světový vůdce v "zeleném přechodu" Německo za rok 2022 nesplnil a ani pro další období nedokáže splnit své dekarbonizační cíle, s nimiž jsou konfrontovány energetické potřeby této největší ekonomiky Evropské unie. Vyplývá to z hodnotící zprávy nejvýznamnějšího zeleného think tanku Německa, berlínské společnosti Agora Energiewende. Dominantně prozelená vláda v Berlíně ovšem urputně trvá na slepé sázce do občasných zdrojů energie. Tento kurs je spojen s dalším růstem ceny energie, což je špatná zpráva i pro energetiku dalších středoevropských zemí EU včetně Česka.

Práce konzervátorů uměleckých děl může být jako detektivka. Pomocí pokročilých vědeckých technik analyzují fyzikální a chemické vlastnosti uměleckých děl, probírají historické a archivní dokumenty, aby našli konkrétní zmínky o materiálech nebo technologiích, se kterými umělec pracoval. Autorka článku Johanna Salvant, postdoktorandka v Centre for Scientific Studies in the Arts na Northwestern University, byla součástí týmu vědců z The Northwestern University/Art Institute of Chicago Center for Scientific Studies in the Arts (NU-ACCESS), který spolupracoval s konzervátory Guggenheimova muzea v Bilbau Carol Stringariovou a Julií Bartenovou.