Bez zařazení

Práce konzervátorů uměleckých děl může být jako detektivka. Pomocí pokročilých vědeckých technik analyzují fyzikální a chemické vlastnosti uměleckých děl, probírají historické a archivní dokumenty, aby našli konkrétní zmínky o materiálech nebo technologiích, se kterými umělec pracoval. Autorka článku Johanna Salvant, postdoktorandka v Centre for Scientific Studies in the Arts na Northwestern University, byla součástí týmu vědců z The Northwestern University/Art Institute of Chicago Center for Scientific Studies in the Arts (NU-ACCESS), který spolupracoval s konzervátory Guggenheimova muzea v Bilbau Carol Stringariovou a Julií Bartenovou.

Před pěti lety jsme napsali o zajímavé myšlence francouzského sochaře Jean-Paul Philippa oslavit stavbu tisíciletí – reaktor tokamak ITER - něčím výjimečným (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2514-sans-titre). Článek končil odstavcem: Co nyní chybí, jsou peníze. Umělec a městská rada La Roque d'Anthéron se rozhodla ustavit komisi, která bude shromažďovat příspěvky od institucí a soukromníků. Končí mystika a realita začíná!

Celá Evropa má hluboké kulturní a umělecké kořeny. Je domovem takových kulturních skvostů, jako je Pražský hrad, Vatikán, Louvre, Akropolis. Z celého světa se sjíždějí turisté a milovníci umění, ovšem s množstvím atrakcí a omezeným časem musejí nevyhnutelně zvažovat a rozhodovat, co upřednostnit. Uswitch.com/mortgages vytvořil index založený na celkovém počtu divadel, muzeí, památek a nabídce kulturních zájezdů o každém městě v Evropě a vypočítal pomocí něj tzv. kulturní skóre. Započítány jsou i další faktory, jako jsou reference či velikost populace, aby se určilo nejkulturnější město v Evropě.

Jste vy osobně pro rozvoj jaderné energetiky v České republice? Tak zní jedna z klíčových otázek reprezentativního průzkumu, který na přelomu dubna a května realizovala agentura IBRS kvótní metodou na reprezentativním vzorku 500 respondentů z celé ČR. Kladně na ni odpovídá 68 % populace, což je od roku 1994 druhý nejvyšší výsledek. Spolu s tím posiluje i názor, že ČR by měla být ve výrobě elektřiny soběstačná, což v současnosti podporuje 96 % populace.

Třetina skleníkových plynů produkovaných lidmi je spojená s provozem budov všeho druhu. V Evropské unii se budovy podílejí 43 % na spotřebě energie, přičemž dvě třetiny z toho představují obytné domy. Zároveň je Evropě v současné době více než 220 milionů budov - což představuje 75 % bytového fondu - energeticky neefektivních, řada z nich je u vytápění závislá na fosilních palivech. Podle analýzy společnosti Enerdata má proto bydlení vysoký nevyužitý potenciál úspor energie a může se stát jedním z důležitých prvků přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. Má to však svá úskalí.

Elektrochemický článek, který přeměňuje plynný oxid uhličitý na cenné sloučeniny metan nebo oxid uhelnatý, bude moci využít vysokoteplotní technologie, včetně zdokonalených reaktorů IV. generace. Vyvíjejí jej vědci v Idaho National Laboratory ministerestva energetiky USA.