Univerzita Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zve k účasti na již III. ročníku konference VĚDĚNÍ MLADÝM, která se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu 2015 v Aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice. Konference se koná v rámci Týdne vědy a techniky, který organizuje Akademie věd České republiky. Podpořte prohloubení zájmu nadaných studentů o tvůrčí činnosti a možnost vyzkoušet si prezentaci dosavadních dovedností ve skupině mladých lidí s obdobnými zájmy v akademickém prostředí vysoké školy a za přítomnosti vysokoškolských odborníků!

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Svět dnes využívá mnohem více druhů materiálů než kdykoliv dříve. Co to pro nás a pro naši planetu znamená? Ještě donedávna používali lidé přinejmenším tucet prvků, z nichž se vyráběla většina produktů. Patří mezi ně železo, hliník, měď, křemík, apod., které se v zemské kůře vyskytují ve velkém množství. Nyní se ale zájem lidstva rozšiřuje na celou periodickou tabulku. Jedná se i o některé málo známé prvky, jako je yttrium, europium, dysprosium atd., které se ale v zemské kůře vyskytují ve velmi malých množstvích a navíc ještě jen v několika zemích.

Právě před půl stoletím, v roce 1965, objevila americká chemička Stephanie Kwoleková látku vedoucí k vývoji supersilného vlákna kevlar. Její vynález se stal synonymem pro neprůstřelné vesty, které zachránily životy bezpočtu policistů a vojáků. Společnost DuPont, pro níž Kwoleková od roku 1946 pracovala, loni oznámila, že tato žena ve věku 90 let zemřela. (ČTK: Agentura Reuters, Washington, 21. června 2014.)

„Co není jedem? Všechny látky jsou jedy, je to jen dávkou, když nějaká látka přestává být jedem.“ (Paracelsus)

Většina z asi sedmi desítek knih vydaných v  edici Galileo nakladatelství Academia je pozoruhodná nejen svým obsahem, ale také čtivým, často netradičním podáním zásadních problémů vědy, techniky a společnosti. Patří k nim i nový svazek „Jedová stopa“ (Praha 2015, 1. vyd., 264 str.), který čtenářům nabízí výlet do historie jedů, drog, léčiv i soudní medicíny. Autor publikace doc. Dr. Ing. Petr Klusoň (1965) dlouhodobě působil na University of Wales v britském Bangoru a na Imperal College v Londýně. V současné době se zabývá výzkumem v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, ale věnuje se také popularizaci vědy, do jejíhož rámce spadá tato knížka.

V americkém státě Kalifornie najdeme větrné turbíny všech tvarů, značek i velikostí. Jednu z nich určitě nepřehlédneme – 137 metrů vysokou jednotku větrné elektrárny (měřeno od základny po špičku vrtule), jejíž turbína se opatřena velkou rotující stříbrnou hliníkovou kopulí. Turbínu pod názvem ecoROTR, která by mohla představovat budoucnost větrné energie, začala v květnu letošního roku testovat společnost GE. Zadání pro tým konstruktérů znělo – vytvořit takový návrh rotoru větrné turbíny, který by zvýšil efektivitu turbín (vtipně můžeme říci: snížil plýtvání větrem).