Fyzika a klasická energetika

Studentská Cena ČEZ o nejlepší diplomovou a doktorandskou práci oslavila v loňském roce svůj 10. jubilejní ročník. Za dobu konání soutěže se jí zúčastnilo 202 studentů, z toho 64 v oboru Výrobní zdroje elektrické energie, 71 v oboru Přenos a akumulace elektrické energie 67 v oboru Užití elektrické energie. Nejlepší diplomovou práci odevzdal a vítězem v této kategorii se v 10. ročníku soutěže stal Jan Šefránek z ČVUT v Praze. Jeho odborná práce naznačuje odpovědi na ryze praktické otázky: je elektrický proud ve vaší zásuvce stejně kvalitní jako ten u souseda?, nebo bude mít stejnou kvalitu i zítra? Prostě – může být takový nebo makový? Práce Kvalita elektrické energie v distribučních soustavách Jana Šefránka dokazuje, že ano.

V poslední době se objevily informace o záměru norské společnosti STATKRAFT vybudovat první elektrárnu, jejímž energetickým zdrojem by byla osmotická energie. Optimističtí zastánci alternativních zdrojů vidí – ovšem v daleké budoucnosti – možnost pokrytí až poloviny spotřeby elektřiny v Evropě právě tímto zdrojem. Vedení společnosti Statkraft je ale se svým experimentem skromnější a uvažuje o výkonu několika kWh, což by mělo postačit k rozsvícení několika žárovek.

Orkán Emma, který se o víkendu 29. 2. - 2. 3. 2008 přehnal přes Českou republiku, pustošil lesy, shazoval střechy a ničil rozvodné sítě. Jen společnosti ČEZ způsobil podle prvních odhadů škody za 150 milionů, další škody vznikly České přenosové ČEPS i ostatním distributorům, např. E.On. Mnoha odběratelům způsobilo přerušení dodávky elektrického proudu z důvodu spadlého vedení velké nepříjemnost. Někteří se, celkem vzato logicky, začali ptát, proč se vedení nezakopává pod zem, ale vede volně krajinou napospas rozmarům počasí.

Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.

Jedním z významných českých zpravodajských serverů je www.idnes.cz. Přináší zprávy z nejrůznějších oblastí, mimo jiné i o technických novinkách a zajímavostech.

Těžké kovy jsou často přítomné v různě vysokých koncentracích a různé formě téměř ve všech druzích průmyslových odpadních vod a ve spalných plynech ze spaloven, elektráren a tepláren. Vzhledem k vysoké toxicitě jsou nebezpečné pro široké okolí i v koncentracích velmi malých. Do potravního řetězce se dostávají vodou, rostlinnými ale i živočišnými produkty a na lidském zdraví mohou působit nevratné změny.