Fyzika a klasická energetika

Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.

Jedním z významných českých zpravodajských serverů je www.idnes.cz. Přináší zprávy z nejrůznějších oblastí, mimo jiné i o technických novinkách a zajímavostech.

Těžké kovy jsou často přítomné v různě vysokých koncentracích a různé formě téměř ve všech druzích průmyslových odpadních vod a ve spalných plynech ze spaloven, elektráren a tepláren. Vzhledem k vysoké toxicitě jsou nebezpečné pro široké okolí i v koncentracích velmi malých. Do potravního řetězce se dostávají vodou, rostlinnými ale i živočišnými produkty a na lidském zdraví mohou působit nevratné změny.

V předchozích článcích o využívání elektřiny, zejména v domácnostech, jsme napsali o hospodárném užití elektřiny v topení a chlazení. Oblast, kde je elektřina asi nejvíce vidět, je svícení. Mnozí máte možná i zkušenost typu: „Zhasínej! Ušetříš!“. To je však jen jedna z možností spoření. Trvalé úspory přináší spíše správně dimenzované a instalované lampy, použití moderních, energeticky méně náročných světelných zdrojů či možnost regulace příkonu a světelného toku.

Autoři hodnotí velké elektrárny v USA, vztažené k srovnatelnému výkonu 1000 MW nebo roční výrobě elektřiny 8 800 GWh.

Lidé mají různé koníčky. K velmi populárním patří sběratelství všeho druhu. V dnešním pokračování seriálu se porozhlédneme po „síti“ očima sběratele, zaměřeného na fyziku a techniku.