Fyzika a klasická energetika

Navzdory pandemii přinesl rok 2020 největší jednoroční nárůst v koncentracích atmosférického metanu v historii. Dopad tohoto plynu na vznik skleníkového efektu a globální oteplování je víc než osmdesátkrát větší než vliv oxidu uhličitého a až 60 procent jeho množství vzniká v důsledku lidské činnosti. Produkce metanu byla dosud spojována hlavně s chovem hovězího dobytka, skládkováním odpadu a výrobou biopaliv. Nyní se ale ukazuje, že přinejmenším stejně významný podíl na únicích tohoto plynu do atmosféry má energetika.

Jediným řešením energetických problémů budoucnosti jsou obnovitelné a jaderné zdroje elektřiny ve spojení s chytrými sítěmi. K efektivnímu fungování nové energetiky přispívají chytré elektroměry, které dovedou komunikovat obousměrně a umožňují tak v reálném čase sledovat spotřebu a zatížení sítí, a díky tomu rychle reagovat i na straně výroby. Jsou označovány jako DCC elektroměry podle zkratky nařízení Evropské komise, která už v roce 2016 stanovila podmínky jejich používání. Na celém světě bylo v roce 2020 v provozu přibližně 136,45 milionu chytrých elektroměrů a do roku 2026 by se jejich počet měl zvýšit na téměř 200 milionů.

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému. Přes nesmírnou náročnost technickou i výpočetní je ale princip sám tak jednoduchý, že vám ho bez použití jediné rovnice matfyzák vyloží dříve, než vám vystydne kávička. Vsaďte se.

Podle odhadů agentury Bloomberg bude celosvětově rostoucí trh skladování energie do roku 2040 činit 620 miliard USD, což je částka rovnající se zhruba desetiletému státnímu rozpočtu ČR. Kromě bateriových úložišť, přečerpávacích elektráren, výroby vodíku nebo metanu, ukládání tepla do chemických sloučenin nebo kinetické energie do různých mechanických systémů, se řada firem zabývá i technologiemi, které ještě před pár lety vypadaly jako sci-fi. Slibně dnes vypadá například kryogenní skladování energie, další společnosti zkoumají možnosti podzemních přečerpávacích elektráren nebo gravitačních úložišť.

Začátkem letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii. Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu eur. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje 30 terminálů na dovoz LNG, dalších šest se staví a 22 nových projektů se plánuje.

Na začátku letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii. Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu EUR. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje třicet terminálů na dovoz LNG, dalších 6 se staví a 22 nových projektů se plánuje.