Fyzika a klasická energetika

S rozvojem elektromobility se energetikům otvírá další možnost, jak vykrývat výkyvy sítě způsobené větší poptávkou ve špičkách i nestejnoměrnými dodávkami z obnovitelných zdrojů. Díky funkci obousměrného nabíjení-vybíjení budou elektromobily moci posílat elektrickou energii i zpátky do sítě. Systém V2G (Vehicle-to-Grid) již některé automobilky do svých modelů zavedly, jiné jej testují. V Česku využívání této technologie v následujících letech umožní modernizace distribučních soustav na standardy Smart Grids.

Při hledání řešení energetických problémů lidstva se v poslední době ve světě objevila řada netradičních projektů. Izraelský kibuc Yahel nedaleko Rudého moře používá k levnému ukládání sluneční energie vzduchové baterie. Americký start-up Ubiquitous Energy chce opatřit okna mrakodrapů fólií, která funguje podobně jako fotovoltaické panely. Britský gigant BP hodlá využít městské budovy jako virtuální elektrárny a společnost DST Innovation z Walesu chystá výstavbu celého zeleného města, jehož součástí bude kromě solárních elektráren i přílivová laguna.

Kanadská mediální společnost BanklessTimes představila výsledky výzkumu týkající se „záření“ z mobilních telefonů. Všechny telefony emitují určitou úroveň rádiového záření (RF) a dodnes neexistuje důkaz, že by RF záření bylo pro člověka škodlivé. Jako rádiové vlny se označují elektromagnetické vlny o délce od milimetrů až po stovky metrů. Užívají se pro přenos informací pomocí rádiového vysílání, televize, mobilních telefonů, amatérských rádiových přenosů atd. Výzkum seřadil různé smartphony podle úrovně vyzařování.

Až čtvrtina britských domů leží na uhelných polích, která se táhnou přes Wales, centrální Skotsko, severní Anglii a Midlands.  Devět z deseti největších městských center leží nad oblastmi bývalé těžby. Opuštěné doly jsou zaplavené, pod zemí jsou dvě miliardy krychlových metrů vody, která má po celý rok stálou teplotu a představuje tepelný potenciál přibližně 2,2 TWh, což zhruba odpovídá roční výrobě elektřiny největší české uhelné elektrárny Dětmarovice.

Kanadská společnost Canadian Nuclear Laboratories (CNL) prohlásila v říjnu 2021, že dosáhla průlomového řešení technologie skladování vodíku s použitím nové slitiny hořčíku. Skladování vodíku ve formě plynu obvykle vyžaduje vysokotlaké nádrže o tlaku 35 MPa – 70 MPa. Skladování ve formě kapaliny zase vyžaduje kryogenní teploty, protože bod varu vodíku při tlaku 1 atm je mínus 252,8 stupňů Celsia. Žádná z těchto možností není ideální pro široké používání vodíku. Vodík může být ale také skladován jako pevná látka ve formě kovového hydridu (metal hydride) – jako vodíková baterie. Tato metoda je bezpečnější a ekonomičtější pro skladování vodíku, protože odstraňuje jak potřebu udržovat velmi nízkou teplotu vodíku, tak bezpečnostní problémy související s vysokotlakovými nádržemi.

Možná jste to slyšeli, když jste se procházeli blízko elektrického vedení, když jste rozsvítili světlo nebo zapnuli televizi. Co přesně je to bzučení? A je to známka nebezpečí? Zvuk, který elektřina vydává, je známý jako „bručení ze sítě“. Děje se tak kvůli způsobu výroby elektřiny. Elektrický proud přicházející z elektráren, je tzv. střídavý proud (AC); jeho směr se periodicky v čase mění. Frekvence střídání směru proudu závisí na standardu konkrétní země. U nás je to 50 Hz (hertzů), čili 50krát za sekundu se směr proudu změní. Ve Spojených státech a Kanadě se užívá střídavý proud s frekvencí 60 Hz. Bručení, které slýcháte, mají na svědomí magnetické prvky uvnitř elektrospotřebičů, v případě přenosového vedení také tzv. koronový výboj.