Fyzika a klasická energetika

Zachraňovat planetu je jistě chvályhodné. Žijeme na ní a jinam se přestěhovat neumíme, tak je určitě dobré ji chránit. Pokud planeta zachránit potřebuje.

Většina z nás má auto, nebo alespoň ví, jak vypadá. Má povětšinou čtyři kola, dveře, sedačky, volant, nějaké ty páčky a pedály a na boku díru, kterou se dovnitř leje benzín nebo nafta. Když dovnitř nic nenalejete, auto nejede. Když jede, hodí se na dojíždění do práce, vožení dětí na kroužky, babiček k lékaři a rodiny na dovolenou. Větší auto, zvané nákladní, pak vypadá skoro stejně, jen mívá víc kol, méně sedaček a hodí se k převážení čehokoliv kamkoliv. A to lidé dělají skoro neustále, protože chtějí mít banány a trička a mobily a čerstvá manga a čerstvé ryby a léky a plastové lahve a plyšové medvídky se srdíčkem. Ovšem existují auta, do kterých se neleje ani benzín ani nafta, ale mají na boku elektrickou zástrčku. Jak fungují?

Elektřina je neurčité cosi skrývající se v zásuvce, odkud napájí naše mobily, počítače, žárovky, vysavače a mikrovlnné trouby. Máme pocit, že v té elektrické zásuvce byla odjakživa a také tam bude vždy, kdykoliv ji zrovna budeme potřebovat. Jenže tak to úplně není.

Na mezinárodním projektu urychlovače částic FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) zabývajícím se výzkumem atomového jádra a antiprotonů se podílí i Česká republika a prostřednictvím skupiny Elevion, jejíž dvě společnosti uspěly v soutěži o dodavatele, také energetická firma ČEZ. Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě: plán počítá s tunely o celkové délce 3,5 km a osmi urychlovacími a skladovacími okruhy. Systém dokáže urychlit částice všech chemických prvků, od vodíku až po uran, a antiprotony až téměř na rychlost světla a simulovat jejich srážky s jinými atomovými jádry. Na projektu bude pracovat zhruba 3 000 vědců z 50 zemí. Chtějí hledat odpovědi na otázky typu: Jak se vyvinul vesmír? Jak vznikají chemické prvky? Proč někdo váží 70 kg, když všechny elementární částice tvořící celek jeho atomů společně váží pouhých 700 gramů?

Finská společnost UPM Energy ve svých vodních elektrárnách Ontojoki ve finském Kuhmo investuje do ultrakondenzátoru. Ten se stane prvním svého druhu, který bude použit v hydroenergetickém systému, a investice umožní společnosti UPM Energy dodávat pružnějšídodávky elektřiny z vodních elektráren. Investice je průmyslovým pilotním projektem plné velikosti s cílem otestovat inovativní technologii vytvořenou tak, aby splňovala měnící se požadavky trhu s elektřinou a umožnila větší zastoupení nestálé obnovitelné energie v přenosové soustavě.

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě. To a obliba vytápění dřevem způsobují rostoucí poptávku po krbových a kamnových systémech. Klíčovým parametrem u nich bývá výkon, který by se při výběru měl odvozovat především od tepelné ztráty domu. Zásadní je však také velikost prostoru, který je potřeba vytopit. Jen zřídka se jedná o celý dům. Jaký typ krbu či kamen zvolit do novostavby a jaký do  rekreačního objektu? Jak se dopočítat odpovídající hodnoty tepelné ztráty domu? A proč akumulační krby aktuálně vytlačují teplovzdušná řešení?