Fyzika a klasická energetika

Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora. Bateriové úložiště s kapacitou více než 820 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Zarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá instalované kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.

Také rádi létáte letadlem? Miluji pohled na "šlehačkové" kopce mraků, kterými se letadlo prodírá, nebo pohled na malé mráčky vrhající stín na krajinu dole. Mraky vypadají lehké, měkké a načechrané, vznášejí se, takže vypadají lehčí než vzduch. Ale nenechte se zmást – jsou mnohem, mnohem těžší, než se zdají.

Zachraňovat planetu je jistě chvályhodné. Žijeme na ní a jinam se přestěhovat neumíme, tak je určitě dobré ji chránit. Pokud planeta zachránit potřebuje.

Většina z nás má auto, nebo alespoň ví, jak vypadá. Má povětšinou čtyři kola, dveře, sedačky, volant, nějaké ty páčky a pedály a na boku díru, kterou se dovnitř leje benzín nebo nafta. Když dovnitř nic nenalejete, auto nejede. Když jede, hodí se na dojíždění do práce, vožení dětí na kroužky, babiček k lékaři a rodiny na dovolenou. Větší auto, zvané nákladní, pak vypadá skoro stejně, jen mívá víc kol, méně sedaček a hodí se k převážení čehokoliv kamkoliv. A to lidé dělají skoro neustále, protože chtějí mít banány a trička a mobily a čerstvá manga a čerstvé ryby a léky a plastové lahve a plyšové medvídky se srdíčkem. Ovšem existují auta, do kterých se neleje ani benzín ani nafta, ale mají na boku elektrickou zástrčku. Jak fungují?

Elektřina je neurčité cosi skrývající se v zásuvce, odkud napájí naše mobily, počítače, žárovky, vysavače a mikrovlnné trouby. Máme pocit, že v té elektrické zásuvce byla odjakživa a také tam bude vždy, kdykoliv ji zrovna budeme potřebovat. Jenže tak to úplně není.

Na mezinárodním projektu urychlovače částic FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) zabývajícím se výzkumem atomového jádra a antiprotonů se podílí i Česká republika a prostřednictvím skupiny Elevion, jejíž dvě společnosti uspěly v soutěži o dodavatele, také energetická firma ČEZ. Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě: plán počítá s tunely o celkové délce 3,5 km a osmi urychlovacími a skladovacími okruhy. Systém dokáže urychlit částice všech chemických prvků, od vodíku až po uran, a antiprotony až téměř na rychlost světla a simulovat jejich srážky s jinými atomovými jádry. Na projektu bude pracovat zhruba 3 000 vědců z 50 zemí. Chtějí hledat odpovědi na otázky typu: Jak se vyvinul vesmír? Jak vznikají chemické prvky? Proč někdo váží 70 kg, když všechny elementární částice tvořící celek jeho atomů společně váží pouhých 700 gramů?