Malé nepravidelnosti neboli „chybná pole“ v magnetickém poli tokamaků mohou být příčinou nestability plazmatu. V tokamacích, jako bude ITER, se tyto nepravidelnosti „vyhlazují“ pomocí speciálních řiditelných cívek. Návrh ITER zahrnuje 18 supravodivých korekčních cívek umístěných mezi cívky toroidálního a poloidálního pole, které budou kompenzovat chyby v polích způsobené geometrickými odchylkami danými tolerancemi při výrobě a montáži. V každém případě jsou účinné metody zjištění chybných polí a nastavení optimálních proudů v korekčních cívkách velkou výzvou i pro současná fúzní zařízení.

Pokud se dnes majitel nemovitosti rozhodne bojovat se vzlínající vlhkostí bez náročného podřezávání zdiva, má na výběr prakticky ze dvou neinvazivních metod, které dokáží výrazně snížit vlhkost zdiva bez nutnosti náročných stavebních úprav. Jak možné sanační metody fungují a v čem se liší jejich uplatnění v praxi?

(Poznámka redakce: ozval se nám čtenář, že zmíněné metody vysoušení zdiva zavání šarlatánstvím, a poukazoval na starší případy kdy Klub skeptiků Sysifos uděloval bludné balvany za podobné vysoušecí metody, které se ukázaly být podvodem. Nehodláme dělat závěry, firma se na vzniku článku naprosto nijak nepodílela. Nejde ani o reklamu, ani o odsouzení. Doporučujeme si přečíst odbornou doktorskou práci na téma vysoušení zdiva elektroosmózou: http://web.cvut.cz/ki/710/phd/balik.pdf. Zvídavý čtenář si dnes také může celkem snadno vyhledat nemovitosti, které tyto metody vyzkoušely, a zeptat se na výsledek.)

Věřili byste, že existuje nezávislá organizace zaměřená na veřejné zdraví, která každoročně vydává doporučení, jak si pro ten který rok vybrat opalovací krém? Sídlí ve Washingtonu a jmenuje se EWG (Environmental Working Group). Výzkumníci EWG analyzovali téměř 1 500 produktů – krémů a balzámů na rty. Jen čtvrtina vyhověla přísným kritériím. Ostatní jsou buď neúčinné, nebo obsahují škodlivé chemikálie. Výzkum se týká amerického trhu, nicméně mnoho poznatků můžeme aplikovat i na náš, český. Jak si tedy vybrat v létě 2017?

Známe je ze všelijakých hraček, kol a mechanizmů - všude, kde je potřeba snížit tření, fungují valivá ložiska, válečková, kuličková, kulová. Ta, o kterých budeme psát, ale nelze nazývat zdrobnělým slovem. Jsou to drahokamy koruny tokamaku ITER. Narozdíl od jiných významů slova koruna, u ITER tato není nahoře, ale dole. Prostřednictvím obrovských kulových ložisek na ní spočívá 23 000 tun celého tokamaku včetně kryostatu. „Drahokamy“ v koruně budou perfektně vyleštěná, pochromovaná kulová ložiska, každé o hmotnosti přibližně 5 tun.

Využít recyklovaný PET (polyethylentereftalát) tak, aby fungoval jako užitečný stavební prvek v architektuře, to bylo cílem výzkumného týmu vedeného Ing. arch. Kateřinou Novákovou na katedře Architektury ČVUT. Vědeckému týmu se podařilo transformovat leckdy odsuzovaný plast v designově zajímavý stavební materiál. Díky moderním technologiím se PET může stát fenomenálním materiálem pro druhotné zpracování. Projekt PETMAT má díky svým výsledkům velký potenciál změnit pohled veřejnosti na plasty jako hmoty zatěžující životní prostředí.

První profesionální hasičský sbor zavedl římský císař Augustus. Lesní požáry, bouře, blesky a povodně pustošily krajinu již od nepaměti a člověk se je snažil s větším či menším úspěchem zvládnout. Hrozba vzniku požáru tedy existovala vždy. Co se ale v průběhu doby měnilo, byl způsob boje s ním, respektive používané technické prostředky. Jejich vývoj vlastně kopíruje celkový technický a technologický pokrok lidstva. Od džberů s vodou, seker a ručních stříkaček jsme se v průběhu posledních století dostali až k hasičským vrtulníkům a dálkově ovládané hasební technice. Stále však platí, že rozhodující pro úspěch v boji s požáry jsou lidé. Bez motivovaných a perfektně vycvičených hasičů to zkrátka nešlo dříve - a nejde to bez nich ani dnes, ani v budoucnu.