V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava. Soutěž si získala své zájemce nejen z řad studentů maturitních oborů, ale také z tříletých učebních oborů. Do prvního kola se přihlásilo sedm čtyřčlenných družstev žáků školy.

Jak nazvat současnou kapitolu historie řízené termojaderné fúze? Po kapitole Sluneční fúze (1920-1938), Magnetická fúze (1946-1968), Tokamaková fúze (1969-1984) a ITERová fúze (1985-2040)? Co třeba Soukromá fúze? ITERová fúze sice ještě neskončila, ale nikde není psáno, že dvě různé kapitoly nemohou existovat současně. Není to příliš odvážný název? Pravdou je, že se v posledním desetiletí objevila řada soukromých investorů, kteří řízenou fúzi považují za lákavou příležitost, jak v budoucnu vydělat. Je zde nejméně pět důvodů.

Zajímáte se o kosmické aktivity a rádi byste v tomto oboru nalezli uplatnění? Baví vás kosmický výzkum? Chtěli byste pracovat s kosmickými technologiemi? Rádi byste se dozvěděli o příležitostech, které tento multidisciplinární obor přináší? Chcete potkat další lidi se stejným zájmem? Zúčastněte se některé z nabízených aktivit. Navrhněte a otestujte si satelit nebo základnu ve vesmíru. Využijte možnosti stáže pro vysokoškolské studenty, doktorandy a čerstvé absolventy na rok 2018.

Koncem letošního roku si v kalendáři české vědy a techniky připomeneme 120. výročí narození významného českého matematika a vysokoškolského pedagoga prof. RNDr. Vojtěcha Jarníka, DrSc., jedné z nejvýznamnějších učitelských a vědeckých osobností na Univerzitě Karlově ve 20. století. Byl to člověk, který se zahleděl do čísel, ale hlava se mu nezatočila natolik, aby neviděl okolní svět.

Vše, o čem jsme se domnívali, že známe, například kdo jsme, jak dlouho chodíme po Zemi a odkud jsme se vzali, bude nutno znovu radikálně přehodnotit. Nové nálezy a objevy po roce 2000 zpochybňují téměř všechno, co jsme si dosud mysleli o našich praprapředcích. Opravdu naši vzdálení příbuzní opustili svou kolébku v Africe před 60 000 lety, a opravdu se lidský mozek v průběhu milionů let neustále zvětšoval, až se z něho stal mimořádný stroj? Nastal čas o všech těchto záležitostech znovu přemýšlet.

V buňkách a pletivech mnoha aromatických rostlin se vyskytuje pestrá směs těkavých olejovitých látek (vytvářených jako ochrana před býložravci), které se většinou vyznačují intenzivní, osobitou a člověku často výrazně příjemnou vůní a jedinečnou schopností aktivovat harmonizační síly lidského těla. Jsou to silice neboli éterické (esenciální) oleje, většinou kapalné a bezbarvé, nerozpustné ve vodě, dobře rozpustné v tucích, éteru, alkoholu, chloroformu nebo benzínu. Odpařují se - vyprchávají - již za nižší teploty, než je jejich bod varu (160-290 ^oC). Působí na čichové, ale i chuťové receptory člověka a vyvolávají dojem vůně a chuti; komplexní vjem se pak označuje jako aroma. Letos si připomínáme 170. výročí narození německého chemika Otto Wallacha, nobelisty, který studiu vůní zasvětil svůj život.