Joint European Torus (Společný evropský prstenec) zkráceně označovaný jako JET je ve výzkumném Centru pro fúzní energii v britském Culhamu (Culham Centre for Fusion Energy, CCFE) u Oxfordu v provozu již od roku 1983. Z Culhamu mimochodem pochází i fúzní reaktor COMPASS, který pracuje v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Praze a představuje hlavní vědeckou infrastrukturu tuzemského fúzního výzkumu. Reaktor JET byl doposud provozován na základě smlouvy mezi Evropskou komisí a Úřadem pro atomovou energii Spojeného Království UKAEA, avšak Brexit prodloužení smlouvy zkomplikoval. V červenci 2016 se v britském Culhamu konalo mezinárodní jednání o budoucnosti společného evropského fúzního reaktoru JET. V souvislosti s výstavbou nového reaktoru ITER se na jednání hodnotily zkušenosti získané na reaktoru JET a při spouštění nového supravodivého tokamaku JT-60SA v Japonsku.

Říká se, že v tom, co jeden jako bezcenné vyhodí, může druhý vidět nesmírné bohatství. Pro pochopení stačí, když si uvědomíme, že v podstatě každý výrobek můžeme opravit či recyklovat tak, abychom alespoň některou z jeho částí mohli dál smysluplně používat. Nejinak je tomu i v případě hospodaření s odpady v našich domácnostech. Pojďme se blíže seznámit s druhy odpadů, které produkujeme, a především pak s těmi, které lze zejména díky třídění znovu vrátit do výrobního řetězce.

Soustava antén podél západního pobřeží USA vysílá na moře radiové signály. Ne kvůli lodím – posílá je do samotného oceánu. Radiové vlny se odrážejí zpět a 24 hodin denně zásobují vědce informacemi o místních pobřežních mořských proudech.

Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.

Druhý ročník soutěže fyzikálních pokusů, tentokrát s názvem FyzShow v kuchyni, uspořádal Nadační fond NABLA, který podporuje přírodovědné vzdělávání talentovaných studentů Moravskoslezského kraje. Soutěž měla mezi žáky základních škol velký ohlas a aktivně se do ní zapojilo přes 20 soutěžících družstev z různých škol kraje.

„Napsat stručnou, ale dobrou věc je těžší, než dát dohromady tlustou monografii,“ řekl kdysi slavný český lékař Josef Charvát. Když absolventům českých vysokých škol položíte otázku, zda v průběhu studií navštěvovali na univerzitě či technice kurzy psaní, s pobavením nebo s despektem vám vysvětlí, že psát se naučili již v první třídě základní školy. Pokud se však na totéž zeptáte studenta amerického, určitě vám odpoví, že ano. To proto, že psaním se zde rozumí nejen elementární schopnost zaznamenávat písmem mluvený jazyk, ale především dovednost dobře se písemně vyjadřovat a tvořit nejrůznější texty – administrativní, publicistické, umělecké, odborné a dokonce vědecké.