12. FYKOSí Fyziklání

V pátek 16. února 2018 se bude v Praze konat již 12. ročník týmové mezinárodní fyzikální soutěže FYKOSÍ Fyziklání, pořádaného Fyzikálním korespondenčním seminářem FYKOS, zaštiťován Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Týmy maximálně 5 středoškoláků budou mít za úkol během tří hodin vyřešit co nejvíce příkladů ze všech oblastí fyziky za pomocí jakékoli literatury. Soutěžit se bude v několika věkových kategoriích a na nejlepší čekají hodnotné ceny. Den před akcí bude možnost navštívit Jeden den s fyzikou, akci plnou přednášek, exkurzí a experimentů. Pokud cestujete zdaleka, můžete využít nabízeného zvýhodněného ubytování.  Pro zájemce bude po Fyziklání následovat Víkend s aplikovanou fyzikou, další akce plná přednášek, deskových her a hlavně lidí se zájmem o fyziku. Těšíme se na Vás.

Více informací najdete na http://fykos.cz/rocnik31/fyziklani/start .

Lithium se v poslední době skloňuje ve všech pádech v souvislosti s nalezením jeho zásob v kopcích kolem krušnohorského Cínovce. Je nejen důležitou surovinou pro Li-Ion baterie, ale je také skutečně všestranným způsobem použitelné v zařízeních pro jadernou fúzi. Od počátku tohoto desetiletí se snaží výzkumníci na tokamaku NSTX v Princeton Plasma Physic Laboratory (dotovaném Ministerstvem pro energii USA) zjistit, zda by šlo některé parametry tokamakového plazmatu vylepšit dodáním lithia do vakuové komory, zejména do nesmírně namáhaného divertoru (místa, odkud se odvádějí zplodiny fúzní reakce). Na podobných otázkách se pracuje také na tokamaku LTX ve stejné laboratoři, na DIII-D v General Atomic a na EAST v čínském Hefai.

Laická veřejnost si matematiky přestavuje jako samotářské, podivínské, roztržité a pro skutečný život zcela nepoužitelné vědátory, kteří s jinými lidmi a ani spolu téměř nemluví a celé dny jen pracují na nových větách a řešeních jakýchsi problémů, které jsou naprosté většině lidí nesrozumitelné. S oblibou se zabývají abstraktními pojmy na pomezí logiky a filozofie, jejichž definování není přímo motivováno praktickým užitkem v reálném světě vědy, techniky a technologie. O některých to možná platí, ale nikoli o maďarském rodákovi Paulu Erdösovi, který naopak vnesl mezi matematiky ducha spolupráce a zásadně tak změnil způsoby jejich komunikace a práce. Zatímco do poloviny minulého století publikovala většina matematiků samostatně, dnes jsou vědecké články převážně výsledkem kooperace.

Vypadá to jako kouzlo, nebo nějaký podfuk, ale opravdu to funguje a je to vysvětlitelné normálními fyzikálními zákony. Jediné, co potřebujete, je vařící vodu a venkovní teplotu alespoň -25 ^oC nebo ještě nižší. Meteorologické předpovědi pro letošní zimu nám mnoho naděje na tak nízkou teplotu nedávají, ale co kdyby... Budete-li o Silvestra někde na horách, třeba tam takový mráz bude, a pak můžete své přátele potěšit pěkným jednoduchým pokusem.

Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.

V čem jste dostali zabalené vánoční dárky? Řadu z nich určitě ve vlnité lepence! Pak vězte, že ta se u nás vyrábí právě devadesát let. Ve sbírce rukopisů archivu Národního technického muzea v Praze je uložena zajímavá složka věnovaná úspěšnému českému podnikateli z období na přelomu 19. a 20. století a první ČSR Karlu Hlavatému, který zemřel zcela v zapomnění v roce 1953. Byl zapáleným a úspěšným podnikatelem ve výrobě papíru a spotřebního zboží z něj. A právě on u nás zavedl výrobu užitečné vlnité lepenky.