Možná si pamatujeme ze školy pokus: z elektrod ponořených do sklenice s vodou se po zapojení elektrického obvodu začnou uvolňovat bublinky – na jedné straně kyslíku, na druhé vodíku. Což jsme mohli dokázat atraktivním třasknutím... Elektrolýzou se vodík sice dá získat, ale vzhledem ke spotřebě elektřiny to vyjde draho. U nás s vodíkovými technologiemi experimentuje např. ÚJV Řež.

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.

Zdá se vám titulek článku „ujetý“? Vždyť 70 % povrchu Země tvoří oceány! Ale vážně – bude v budoucnu opravdu dostatek pitné vody pro každého? Věřte nevěřte, tato otázka nemá jednoduchou odpověď. Lidstvo se množí a spotřebovává zásoby pitné vody rychleji, než se stíhají obnovit. Vědci o tom debatovali 27. dubna na 15. Memoriálu Isaaca Asimova v Americkém muzeu přírodních věd v New Yorku.

V době raného středověku byli nositeli veškerých znalostí katoličtí kněží a mniši. Medicínou se často zabývali pouze teoreticky a chirurgii z ní zcela vyloučili. Církev svým ediktem chirurgii zakázala již ve 2. století n. l. Pitva lidské mrtvoly s cílem určit příčinu neočekávané smrti zemřelého se uskutečnila v Bologni až v roce 1302. Od narození renesančního vlámského anatoma Andrease Vesalia, lékaře a pedagoga, který způsobil revoluci ve studiu přírodních věd a v lékařské praxi, uplynulo 500 let.

V noci 12. května vykolejil u Filadelfie regionální vlak č. 188 směřující z Washingtonu do New Yorku. Lokomotiva se ihned oddělila, šest vagónů se převrátilo a zdemolovalo tak, že záchranáři museli cestující vyprošťovat hydraulickým náčiním. Z 238 pasažérů jich sedm zemřelo a přes 200 bylo zraněno. Toto nedávné neštěstí znovu oživilo úvahy, zda se pasažér může při cestování vlakem preventivně ochránit nebo snížit pravděpodobnost úrazu. V automobilové dopravě se z dlouhodobých statistik usuzuje, že bezpečnější je sedět vzadu, nejnebezpečnější je prý sedadlo vedle řidiče. Jak je to ve vlaku?

Objevitel penicilinu Alexander Sir Fleming se před 70 lety dočkal jen třetiny Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii. Jeho život byl plný vědecké intuice, skromnosti i osudových náhod, bez kterých by se asi nikdy nestal slavným. Mezi lidmi v Británii se již po řadu generací vypráví pohádkový příběh o chudém chlapci jménem Alex aneb jak vše dobré se nám vrací zpátky.