Letos uplynulo 80 let od úmrtí univ. prof. PhDr. Václava Posejpala, profesora experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, významné osobnosti české vědy a pedagogiky první třetiny minulého století, kromě jiného i autora první české monografie o rentgenovém záření. Vyznával myšlenku Wilhelma Conrada Röntgena, který prohlásil: „Experiment je nejmocnější a nejspolehlivější pákou, jíž můžeme na přírodě vynutit její tajemství; musí být vždy nejvyšší instancí při rozhodování otázky, zda lze nějakou hypotézu uznat, nebo zavrhnout. Každý jev je třeba co nejpřesněji pozorovat a popsat ve všech jednotlivostech a teprve potom se člověk může odvážit podat nějaké vysvětlení.“

Pracovat s konflikty a zvládat je, umět je řešit a předcházet jim by mělo patřit mezi základní dovednosti každého člověka. Kniha PhDr. Vojtěcha Bednáře „Konflikty ve firmách: Příčiny, následky, řešení“ (Management Press, člen skupiny Albatros Media, Praha 2015, 1.vyd.,150 str., ISBN 978-80-7261-347-2) přehledně a zasvěceně popisuje dynamiku a „typologii“ konfliktů v manažerské praxi – definuje jejich příčiny, způsoby vzniku a jednotlivá stadia vývoje. Učí, jak jednotlivé fáze rozpoznat, jak se na konflikty připravit, jak v organizacích fungují a jak je „řídit“. Ať už jde o konflikty mezi nadřízenými a podřízenými, konflikty na úrovni zaměstnanců či manažerů (vyjma otázek konfliktů mezi muži a ženami). Autor je náš přední odborník zabývající se problematikou vedení lidí, jejich motivováním a hodnocením a vnitřní komunikací ve firmách, profesionální konzultant a autor řady knih.

Jaké je to být pilotem akrobatického speciálu nám přiblíží dvojnásobný mistr české republiky v akrobacii, air-show pilot, člen národního týmu reprezentace v bezmotorové akrobacii Aeroklubu České republiky, letecký akrobat David Beneš. Jeho život vzhůru nohama za kniplem kluzáku mu v kategorii akrobacie kluzáků v roce 2015 přinesl stříbrnou medaili v týmových výsledcích a ve světové špičce dvanácté místo.

Myšlenka, že by technologie ničily pracovní příležitosti a dramaticky zvyšovaly nezaměstnanost, byla ještě do nedávna považována za zcestnou. Ekonomové věřili, že technologie naopak vždy vytvoří nové pracovní příležitosti. S rozvojem robotizace však mnozí začínají své názory měnit. Svět nutně potřebuje vyzkoušet projekt nepodmíněného základního příjmu – UBI. A to ještě předtím, než nové robotické technologie připraví lidi o práci.

Ačkoliv lidi po celá tisíciletí fascinovala a okouzlovala nejen noční, ale i denní obloha, v dnešní uspěchané době se málokdo zastaví, aby se pokochal krásami, které se nám při pohledu vzhůru nabízejí. I když většina dnešních lidí o principech, kterými se pohyb Slunce, Měsíce a Země řídí, neví téměř nic, jsme na jeho rytmu naprosto existenčně závislí. Naši neznalost chce trochu napravit útlá (64 stran) a bohatě ilustrovaná (136 obrázků) knížka „Slunce, Měsíc a Země“, kterou napsal britský spisovatel a vědec na volné noze Robin Heath. Tento autor řady knih o archeoastronomii a architektuře prehistorických sídlišť sice vystudoval elektroinženýrství, ale záhy se přeorientoval na astronomii a astrologii, které také vyučuje na Oxfordské letní škole. Překlad Jana Švábenického vydalo nakladatelství Dokořán (Praha 2005, 1. vyd.) v ediční řadě Pergamen, ve které již téměř deset let systematicky mapuje pro českého čtenáře lidské poznání na pomezí vědy a tajemna, graficky atraktivně zpracované ochutnávky velkých témat, které se nebrání ani spekulaci či mystice.

„Metanová časovaná bomba“ je populární zkratkou pro situaci, kdy by tání Arktidy mohlo vyvolat náhlé uvolnění velkého množství metanu a urychlit tak globální oteplování planety. Někdo tuto možnost označuje za „arktickou metanovou katastrofu“ nebo dokonce za „metanovou apokalypsu“. Psali jsme o tom v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/1755-po-stope-casovane-bomby-v-arktide. Je možnost katastrofy reálná?