Vzpomínáte si na pejska Aibo? Na slavného prvního robotického psa? Pořizovaly si ho nejen rodiny jako hračku pro své děti, ale i osamělí lidé jako společníka. Jeho umělá inteligence nyní poslouží k měření spotřeby elektřiny domácností!

Pokud ano, zkuste štěstí ve čtvrtém ročníku mezinárodní soutěže Social Impact Award (SIA), kterou pro mladé lidi s ambicí pustit se do společensky prospěšného podnikání zahájila společnost Impact Hub. Autoři nejlepších nápadů na ekonomicky udržitelné řešení společenských i enviromentálních problémů mohou získat odbornou podporu a až 3000 eur. Kromě České republiky probíhá Social Impact Award i v dalších devíti evropských zemích, a pomáhá tak rozšiřovat koncept sociálního podnikání v celé oblasti střední a východní Evropy.

Pro vývoj svých larev potřebují včely stálou teplotu. V chladných dnech musejí vyrábět teplo tak, aby v okolí matky bylo více než 30°C. V parných letních dnech musejí naopak větrat a chladit. Jak to zvládají? Vždyť osamocená včela nevydrží ani příliš nízké, ani příliš vysoké teploty! Více včel pohromadě však zvládne i pro včelího jedince věc nemožnou. Včely jsou totiž hmyz společenský – a to nejen pro svou právě popsanou vlastnost.

„Quod erat demonstrandum“ (Q. E. D.) neboli „což mělo být dokázáno“ (C. B. D.) představuje hlavní směr úsilí matematiků a završení jejich úsilí o poskytnutí důkazů ve prospěch určité matematické teorii. Současně jde o téma nového atraktivně graficky zpracovaného knižního titulu, který čtenáře provede oblastí na hranici výtvarného umění a abstraktního myšlení. Jeho autor Burkard Polster je profesorem matematiky na australské MONASU University Clayton poblíže Melbourne. Sám o sobě uvádí, že kromě odborných publikací píše také knihy o matematice, žonglování, filmu i zavazování tkaniček.

Vyšla další kniha profesora Stewarta, díky které snad již nemůže být matematika jednodušší. Tato kniha se neobjevila najednou, ale má dlouhou a slavnou historii. Její vliv na vývoj lidské kultury byl vždy zásadní. V průběhu své evoluce až do počátku 21. století prostoupila všemi oblastmi vědecké aktivity a sehrála neocenitelnou roli v biologii, fyzice, chemii, ekonomii nebo inženýrských oborech. Na této disciplíně jsou závislé i všechny technické a technologické triumfy moderní doby. Prakticky všechno, co nyní považujeme za samozřejmost – od televize po mobilní telefony, od obřích letadel po satelitní navigační systémy v automobilech, od jaderné energetiky po lékařské vyšetřovací přístroje – spoléhá na matematické myšlenky a metody.

„Matematika jsou dveře a klíč k vědě. Věci na tomto světě nelze poznat bez znalosti matematiky“, řekl už ve 13. století slavný anglický filosof a vědec Roger Bacon. A měl pravdu – bez významného přispění moderní matematiky není v 21. století možný ani rozvoj biologických věd. Potřeby prudce se rozvíjejících věd o živých organismech tak daly vznik nové mezioborové disciplíně nazývané matematická biologie.