Nízká spotřeba energie je jednou z hlavních předností vzducholodí, která je v opakujících se vlnách vynáší do zorného pole zájmu odborníků i laiků. A výhod je víc. Pentagon a NASA nyní oznámily, že se částkou 35 milionů dolarů připojují k podpoře vývoje nové vzducholodě, na níž pracuje společnost Worldwide Aeros Systems. Ta sídlí v městě Montebello v jižní části Los Angeles a zaměstnává asi 100 lidí.

Podobně jako kdysi starodávné klipry budou své plachty zvedat a stahovat námořní plavidla i v budoucnosti. I když modernějším způsobem. Budou totiž navíc vybavena solárními panely a plout boudou třeba na vzduchovém polštáři.

Co bylo příčinou kolapsu mykénské kultury? Podle nejnovějších poznatků to byla změna klimatu. Mykénské Řecko je přitom jen jednou z mnoha dávných civilizací, jejichž osud je spojován s vrtochy klimatu. Zdá se, že kolísání klimatu mělo za následek kolaps celých společenství a vedlo k nepokojům a válkám. Názor, že změny klimatu způsobovaly zánik celých civilizací, existuje již více než jedno století. Ale teprve v 90. letech 20. století získali vědci základní údaje o tom, jak se klima měnilo. Využívali k tomu například stopy ukryté na dně jezer nebo petrifikované ve stalaktitech.

Slovo „záření“ straší lidi stále. Již od konce studené války převažuje názor, že ionizační záření je reálnou hrozbou, i když není cítit ani vidět (nebo možná právě proto) a je nutné se mu co nejvíce vyhýbat. Na druhé straně platí, že radiační bezpečnost výrazně přispívá ke zvyšování nákladů na jadernou energii, a proto by jakákoliv úleva v oblasti radiačních limitů znamenala velké ekonomické úspory.

Spojené státy americké postihla v roce 2012 nejhorší sucha za posledních 50 let. Rostliny, které měly být v červenci nejzelenější, byly malé a uvadlé. Výnosy byly až o 35 % nižší než normálně. Není divu, že se zvýšil zájem o geneticky modifikované rostliny, které by k životu potřebovaly méně vody. Vysoké náklady a dlouhý čas nezbytný k uvedení geneticky upravených rostlin na trh však vyvolal snahy o rychlejší způsoby řešení daného problému. To může spočívat v práci s mikrobiomem rostlin.

Letos uplynulo 200 let od narození anglického vynálezce Henryho Bessemera. Ačkoli jeho jméno není tak všeobecně známé jako je tomu u jiných velikánů techniky, například Jamese Watta, jeho vynález – bessemerování – je v odborných kruzích považován za nejdůležitější příspěvek jednotlivce k průmyslové revoluci.