Tis (Taxus baccata) kdysi býval běžnou ozdobou našich lesů, avšak lidským přičiněním byl téměř vyhuben. Poslední zbytky jeho populace se zachovaly většinou jen v těžko přístupném terénu, kde lesníci intenzivně nehospodaří. Silně ohrožený chráněný tis červený zná dnes většina lidí pouze z parků v jeho zahradní a vegetativně množené podobě. Proto je dobrou zprávou, že se letos stal dřevinou roku.

Ponoříme‑li se trochu do historie, dříve či později narazíme na dnes již méně známá slova: celuloid, bakelit, buna, ebonit, galalit, trofinul, vulkánfibr… Za každým tajuplným výrazem se skrývá dobový konstrukční materiál. A každý z nich má svou vlastní zajímavou historii.

Kdopak ví, do kolika minut se v případě potřeby mohou objevit piloti vzdušné ochrany nad prostorem kterékoli naší jaderné elektrárny k její obraně? Zdá se vám pět minut moc? Zvládnou to do dvou minut, prozradila nám kapitánka ing. Denisa Smitalová z 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Denisa vystudovala Univerzitu obrany v Brně, tříletý obor zaměřený na vojenskou chemii. Poté získala magisterský titul na Technické univerzitě v Liberci a její první cesta po ukončení vysoké školy vedla právě k letectvu v Čáslavi. Tam začala působit jako chemický specialista. Postupně pracovala v operační skupině na velitelství základny a nyní je tiskovou mluvčí.

„Není mým cílem lámat a držet rekordy, ale otevřít novou oblast vědeckého výzkumu.”
Auguste Piccard, 1931

V roce 314 před Kristem si řecký filosof Theofrastus všiml něčeho neobvyklého: když zahříval černou krystalickou horninu turmalín, začala náhle přitahovat popel a kousky slámy. To, co pozoroval, známe dnes jako pyroelektřinu, tj. schopnost některých krystalů při zahřívání nebo ochlazování krátce vytvářet elektrické napětí. Nyní se stejný jev začíná využívat k přeměně odpadního tepla na elektrickou energii.

„Celý život jsem bojoval proti Maxwellovi a jeho tlak světla vždy odmítal. Pan Lebeděv mě ale donutil kapitulovat." William Thomson (lord Kelvin)