Díky dlouholetým dobrým vztahům Gymnázia Boženy Němcové z Hradce Králové se školou v dánském Naestwedu se od 19. do 25. září 2011 mohla uskutečnit první část vzájemného poznávání obou škol. Hlavní roli zde sehrál matematicko‑fyzikální projekt. Studenti nám o spolupráci s dánskými kamarády napsali.

Elektrárny vyrábějí elektrickou energii ve velkém měřítku, k napájení malých přenosných elektrospotřebičů používáme galvanické články. Nejvýhodnější jsou tzv. sekundární články neboli akumulátory, které se dají mnohonásobně nabíjet a vybíjet. Z hodin fyziky víte, že galvanický článek se skládá ze dvou kovových elektrod (vhodné jsou např. dvojice měď – zinek nebo měď – hliník), ponořených v elektrolytu. Před časem jsme publikovali návody na sestrojení dvou žertovných variant galvanických článků. V roce 2006 jsme vám poradili, jak napájet třeba kalkulačku elektřinou z jablka nebo citronu (http://3pol.cz/491‑baterie‑z‑jablka). Předloni jste si zase mohli rozsvítit LED diodu baterií z vařených brambor (http://3pol.cz/982‑bramborove‑baterie‑jsou‑nejlepsi‑varene). Do třetice všeho dobrého doporučujeme vyzkoušet ještě další dva typy nezvyklých galvanických článků.

Základní škola Prokopa Holého v Kolíně se pustila do zajímavého projektu. Žáci 3. a 4. ročníku a žáci ze speciálními vzdělávacími potřebami se v něm věnují ekologii a obnovitelným zdrojům energie. Základem projektu jsou návštěvy elektráren a technických zařízení v okolí města, které s tématem projektu úzce souvisejí. Projekt chce podporovat utváření postojů a kritického myšlení žáků v oblasti environmentální výchovy.

„Elektřina nemůže být nikdy praktickou formou síly, protože ztráty vzniklé ve vedení jsou příliš velké. Bylo by snazší užívat provazových poháněcích pásů, které by šly od kladky ke kladce, takže by se táhly na míle po celém kraji.”

Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.

V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu slunečních elektráren. Bylo instalováno několik tisíc fotovoltaických zdrojů ve všech krajích ČR. Pokud dnes projíždíte krajinou prakticky kdekoliv v naší zemi, není možné si po několika minutách nevšimnout alespoň jednoho panelu stojícího na bývalé zemědělské půdě či v lepším případě na střeše budovy. Zdálo by se, že výroba elektrické energie ze Slunce musela zaznamenat nejvyšší nárůst výroby elektřiny ze všech zdrojů. Vždyť u jaderné energetiky se v tuto dobu pouze začalo veřejně mluvit o potřebě nových bloků v Temelíně. Nedošlo ani k významnému nárůstu u tepelných či vodních zdrojů. Pouze větrné elektrárny zaznamenaly růst, ten se ale s nárůstem fotovoltaiky absolutně nedá srovnat. Opravdu výroba elektřiny ze Slunce tolik vzrostla?