Jsou to již téměř dvě tisíciletí od vrcholu Římské říše, a některé z jejích staveb stále stojí. Zdá se jako zázrak, že ve zkoušce času obstály takové stavby jako Pantheon v Římě v Itálii, římský akvadukt v Segovii ve Španělsku nebo římské lázně v Anglii. Slavný římský Pantheon, který má největší nevyztuženou betonovou kopuli na světě, je stále neporušený. Dnešní kruhová podoba Pantheonu pochází z Hadriánovy doby,  který dal po požáru v roce 123 přestavět původní basiliku. Dlouhověkost těchto staveb lze z velké části připsat římskému betonu. Ale co dělá římský beton tak výjimečným? Co je na tomto materiálu zvláštního, že to umožnilo stavbám stát tisíce let?

Nový výzkum ukazuje, že farmy s mořskými řasami ukládají uhlík stejně efektivně jako přírodní pobřežní ekosystémy, což by mohlo být součástí řešení pro odstraňování mořského uhlíku. Studie, podporovaná Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a nedávno publikovaná v časopise Nature: Climate Change, ukazuje, že farmy s mořskými řasami mají schopnost ukládat organický uhlík ve svých podložních sedimentech rychlostí podobnou té v přirozených stanovištích s modrým uhlíkem. Modrý uhlík je termín používaný pro uhlík zachycený a uložený v mořských ekosystémech, který má potenciál pomoci zmírnit změnu klimatu.

Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky. Země v regionu se po desetiletí spoléhaly na tradiční odsolování mořské vody, které je silně závislé na fosilních palivech. S rostoucí poptávkou po energii a obavami ze změny klimatu nyní mnoho zemí zkoumá čistší alternativu. Jaderné odsolování využívá teplo a elektřinu generované v reaktoru k oddělení soli od mořské vody, čímž se snižují emise uhlíku a zároveň se poskytuje stabilní a dlouhodobý zdroj vody.

Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu. Infocentra elektráren Skupiny ČEZ nabízejí zážitky a rozšíření vědomostí ze zajímavého světa energetiky celoročně. Během letních prázdnin ale tradičně spouštějí ještě jednu aktivitu navíc – soutěž o originální dárek. Letošní podtitul soutěže „Ať Vám léto hraje do karet“ dává tušit, že výherci v letošním roce získají společenskou karetní hru – konkrétně kvarteto se zajímavými motivy z oblasti energetiky. Skupina ČEZ provozuje devět infocenter po celé republice, konkrétně v Jihočeském, Středočeském, Ústeckém, Královéhradeckém, Olomouckém a Jihomoravském kraji.

Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit citlivá elektrická zařízení a digitální data před náhlým přerušením dodávek napájení ze sítě. Rozsah a závažnost těchto výpadků elektřiny byly neobvyklé. Ztráta zhruba 15 gigawattů během pouhých několika sekund způsobila řetězové poruchy v celé evropské síti. Následné dopady, které byly nejcitelněji vnímány ve Španělsku a Portugalsku, zahrnovaly dočasné odstavení železničního systému, stejně jako narušení chodu domácností a kanceláří, když počítače bez varování ztratily napájení. I když je obtížné předpovědět, kdy konkrétně k blackoutu dojde, majitelé domů i firem mohou kontinuálně chránit své vybavení pomocí nepřerušovaného zdroje napájení (UPS). Ať už jde o dočasný pokles napětí nebo rozsáhlý výpadek, UPS dokáže odvrátit ztrátu dat a poškození hardwaru.

V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách. Dron se v tomto případě dokáže samostatně orientovat a vyhodnocovat stav zařízení bez „lidské“ obsluhy i bez podpory satelitní navigace.