Technologie žraločí kůže, známá také jako AeroSHARK, je inovativní řešení inspirované přírodou, které snižuje spotřebu paliva, a tím emise v leteckém průmyslu. Tato technologie napodobuje jedinečnou strukturu žraločí kůže, aby optimalizovala proudění vzduchu kolem letadel, což vede k významným úsporám paliva a snížení uhlíkové stopy.

Rozjet vlastní startup během jednoho studijního semestru? O tom, že je to možné, se letos přesvědčily desítky vysokoškoláků v soutěžním programu JA StartUp. Pod hlavičkou mezinárodní vzdělávací organizace Junior Achievement je v něm aktuálně zapojeno 14 českých univerzit. Nejlepší projekty letošního roku byly vyhlášeny koncem února. Zvítězil tým Cooltivate z Anglo-americké univerzity v Praze s nápadem na efektivnější a udržitelné zemědělství pomocí dronů. V červenci svou začínající firmu představí na mezinárodní přehlídce GEN-E v Athénách.

Chladicí věže elektráren sice nebodují v soutěžích krásy, jejich význam ale s ohledem na očekávané klimatické změny poroste. Díky provozům s uzavřeným chladicím cyklem, který právě s tímto prvkem aktivně pracuje, čerpá Skupina ČEZ výrazně méně vody na vyrobenou megawatthodinu než jiné evropské energetiky: čtyřikrát méně než třeba německá RWE, a dokonce 10× méně než francouzská EDF. Na rozdíl od elektráren s průtočným chlazením, hojně využívaných zejména ve státech s velkými řekami a mořským pobřežím, nemusejí provozy ČEZ v době vysokých letních teplot omezovat výrobu. Navíc neustále plánovitě snižují i celkovou spotřebu vody.

Náskok čínských i amerických AI modelů na evropskou špičku narůstá, není ale nedostižný. Stojí za ním především nedostatek investic ze soukromého sektoru i pasivita evropských firem v používání nástrojů umělé inteligence. V takovém případě hrozí, že se „large language modely“ mohou stát stejně strategickým zdrojem, jako je zemní plyn, ropa nebo další kritické suroviny. Přestože jsou právě teď velké zámořské firmy jako OpenAI nebo Google nezpochybnitelnými lídry, o konečné podobě světového trhu není ještě zdaleka rozhodnuto. Na pomyslný trůn může podle Vojtěcha Komendy z AI Excellence usednout někdo úplně jiný.

Yerba maté je jedním z nejoblíbenějších kofeinových nápojů na světě. Mezinárodní výzkum vedený Univerzitou v Buenos Aires ve spolupráci s European Molecular Biology Laboratory (EMBL) v Hamburku a dalšími výzkumnými skupinami v Argentině, Brazílii a Spojených státech zmapoval genom rostliny yerba maté. Jejich zjištění poskytuje pohled na biochemii a evoluční historii rostliny. Ukazuje také, že biosyntéza kofeinu se vyvinula nezávisle v yerba maté a kávě, což naznačuje, že kofein je obecně důležitý pro přežití rostlin. Kofein obsahuje více než 60 druhů rostlin a slouží jim zejména proti škůdcům. Mapa genomu yerba maté by mohla připravit cestu k vytvoření nových odrůd yerba maté.

Nezvyklý pohled nabízela v polovině dubna nádrž vodní elektrárny Lipno II, která slouží k vyrovnávání kolísavých odtoků při provozu výše umístěné špičkové elektrárny Lipno I. Kvůli výměně česlí sloužících k zachytávání nečistot ve vodě museli energetici ve spolupráci s vodohospodáři řízeně o několik metrů (cca 5 m) snížit hladinu jezera nad Vyšším Brodem. Šlo o první kompletní výměnu tohoto zařízení od zahájení provozu elektrárny v roce 1956. Akce předcházela největší modernizaci v historii menší z lipenských elektráren. V následujících dvou letech se tu vymění turbína, generátor i řídicí systém.