Jsou nezkušení stážisté za trest? V oborech informačních technologií spíš naopak. Vzhledem k nedostatku absolventů se firmy stále víc soustřeďují i na studenty středních škol. Kariéry mladých vývojářů a správců sítí tak běžně startují ještě před maturitou. Řada z nich se už během studia vrhá do vlastního podnikání.

Natočit krátké video s fyzikou v hlavní roli a vyhrát deset tisíc korun do vlastní kapsy a dvě stě tisíc pro svou školu, to je nabídka celostátní soutěže „Vím proč“ pro žáky základních a středních škol. Autoři nejlepších natočených pokusů dostanou šeky na osobní on-line nákupy, školy obou vítězných týmů pak obdrží 200 000 Kč na vybavení pro výuku. Další ceny čekají na vítěze speciálních kategorií. Originální videa mohou soutěžící na webu „Vím proč“ přihlašovat až do konce dubna.

Lidé migrují a cestují, navzájem se mísí. Je tomu tak od nepaměti, jsou důkazy dokonce i o dávném křížení moderních Homo sapiens s Neadertálci a dalšími skupinami. V době globalizace, kdy je snadné dostat se za méně než den na druhý konec světa a usadit se tam, je mísení lidských skupin ještě intenzivnější. Avšak nejen geografické bariéry, ale i kulturní rozdíly mohou lidem bránit v mísení s jejich sousedy. Vede to ke genetické izolaci, a tento jev je častější, než si většina lidí myslí.

Špičkové technologie mají za sebou rušný rok. Zde je 10 nejlepších technologických příběhů roku 2024, jak je vyhodnotila Live Science. S růstem umělé inteligence (AI) a pokrokem v robotice a kvantových počítačích neměly technologie nikdy takový význam pro utváření našich životů jako v roce 2024. Od zlotřilé umělé inteligence až po roje dronů, které vyvolávají zprávy o UFO.

„Chci, aby každá země měla protirakovinový plán a aby více lidí vědělo o práci, kterou proti této zlé nemoci provádí MAAE,“ říká Lisa Stevensová, která strávila čtvrt století prací v oblasti kontroly rakoviny a nyní vede Program Action for Cancer Therapy (PACT) v MAAE.

První jaderná diamantová baterie na světě využívá uhlík 14 (¹⁴C), který má poločas rozpadu 5 700 let, což znamená, že by mohla napájet malá zařízení po tisíce let. Radioaktivní izotop je zabudovaný v mřížce diamantu, což je, jak známo, jedna z modifikací uhlíku. Diamantová baterie „sklízí“ rychle se pohybující elektrony excitované zářením a poskytuje nepřetržitou úroveň výkonu v mikrowattech. Jedná se o nově vznikající technologii, která využívá uměle vyrobený diamant k bezpečnému zapouzdření malých množství uhlíku 14. Tým vědců a inženýrů z Univerzity v Bristolu a z UKAEA (United Kingdom Atomic Energy Authority) spolupracoval na vybudování plazmového depozičního zařízení, specializovaného zařízení používaného pro pěstování diamantu v Culham Campus UKAEA.