Recyklace, upcyklace, cirkulární ekonomika, druhotné suroviny – tato slova dnes po celém světě rezonují čím dál intenzivněji. Lidé, organizace i státy si čím dál víc uvědomují svou odpovědnost vůči životnímu prostředí, které trpí nárůstem odpadů. I Světová banka ostatně ve své loňské zprávě o odpadech varovala, že nepřikročí-li lidstvo k rázným opatřením, bude do roku 2050 na světě o 70 procent více odpadu než nyní. Nechce-li lidstvo zahltit svět odpady, musí se je naučit čím dál efektivněji recyklovat a využívat je jako druhotnou surovinu. Češi jsou v žebříčku třídění mezi státy Evropské unie na špici – například loni vytřídil každý Čech v průměru 63 kilogramů papíru, plastu, skla a nápojových kartonů. Podle statistik třídí okolo 75 procent obyvatel. Zlepšujeme se přitom i ve sběru elektroodpadu, což je odpad, jehož recyklací můžeme významně pomoci životnímu prostředí.

Jihoafrické Kapské Město nutně potřebuje čerstvou vodu. Nabízí se jedno netradiční řešení: odloupnout kus antarktického ledovce a pomocí tankerů a remorkérů jej přitáhnout až ke břehům Jižní Afriky. Tající voda by pak napojila žíznivé město. Je takový plán proveditelný?

Montáž vakuové komory reaktoru ITER byla zahájena. Dlouho očekávaný „balet Titánů“ je na spadnutí. Velkolepá podívaná – montáž vakuové komory coby jeviště první ziskové řízené termojaderné fúze na Zemi – nenechá na staveništi a nejen na staveništi tokamaku ITER zcela určitě nikoho chladným. Dva identické pomocné nástroje (jeřáby Twin Titans) každý o výšce 20 metrů vyrobené v Koreji, vztyčí 40stupňový sektor – devítinu vakuové komory- , „obalí“ dvěma cívkami toroidálního pole, přeplátují postříbřenými deskami tepelného stínění a tuto drobnost o hmotnosti 1 200 tun vloží do jámy tokamaku. Základní, zásadní část tokamaku ITER, vakuová komora, poroste před očima!

Co kdyby všechna auta byla poháněna elektřinou? Co kdyby se 11,5 miliardy tun zboží každoročně po celé zemi převáželo rovněž elektrickými nákladními automobily místo benzínových nebo naftových? Co kdyby chemické rafinérie a ocelárny používaly čistou elektřinu místo spalování fosilních paliv a vypouštění milionů tun emisí do oblak? Tohle všechno by v budoucnu znamenalo jasnější oblohu a čistý, lépe dýchatelný vzduch. Znamenalo by to ale podstatně menší emise CO₂? Nikoliv, pokud by elektřina nebyla vyráběna z nízkouhlíkových energetických zdrojů. A zde spočívá úloha jaderné energie.

200 let textilnictví a 100 let autoprůmyslu. Tolik roků dávají myšlenky a činorodost Liebiegů lidem práci. Heslem Theodora Liebiega, zakladatele autoprůmyslu, bylo Prací ke slávě: „Per laborem ad honorem“. Theodor Freiherr (svobodný pán) von Liebieg (narozen 15. 6. 1872), vnuk zakladatele firmy „Johann Liebieg & Comp.“, dostal do vínku nejen šlechtický titul a rodinný podnik, ale i mimořádné schopnosti. Ty mu umožnily stát se tím, čím byl prakticky až do své smrti 23. 5. 1939. Jeden z nejvýznačnějších představitelů textilního průmyslu v Čechách i v Evropě, prezident Svazu německých průmyslníků, prezident Duchcovské uhelné společnosti, předseda správní rady akciové společnosti Liberecká pouliční dráha, české Union banky… motorista číslo jedna a zakladatel autoprůmyslu, zemřel před 80ti lety.

„Sometimes you just need to switch things up to make them work better. Could be this is one of those instances.“ (Někdy stačí jen změnit věci, aby fungovaly lépe. Možná, že to je jeden z těchto případů. - Vědec Alessandro Marinoni komentuje, že otočení tradičního tvaru průřezu provazce plazmatu v tokamaku poskytuje větší stabilitu fúzních reakcí.) V Čechách se říká: čmelák je příliš těžký na plochu svých křídel, tak nemůže létat. Ale čmelák to neví, tak létá.