Jaderná fyzika a energetika

ITER bude prvním fúzním zařízením v měřítku reaktoru. Bude mít samozřejmě také velín, který si ve složitosti nezadá s běžnou jadernou elektrárnou. Prototypové rozhraní v ovládací místnosti monitoruje systémy tokamaku a pomocí červeného, oranžového a zeleného světla bude zobrazovat celkový stav všech komponent. 3D reprezentace zařízení na obrazovce umožňuje přiblížení, oddálení a rotaci – a zahrnuje jemněji odstupňovanou stupnici označující účinek detekované události u každého ze systémů tokamaku.

Vědci vytvořili nový izotop uranu, který je vůbec nejlehčí ze všech známých. Objev by mohl odhalit více o částicích alfa, které vyletují při rozpadu určitých radioaktivních izotopů. Nově nalezený izotop ²¹⁴U má o 30 neutronů více než protonů a o jeden neutron méně než nejlehčí dosud známý izotop uranu ²¹⁵U. Uran 235, který se používá v jaderných reaktorech, má o 51 neutronů víc než protonů. Nově nalezený izotop je nejen lehčí než ostatní, ale během svého rozpadu také vykazuje jedinečné chování. Nové poznatky pomohou vědcům lépe porozumět procesu radioaktivního rozpadu známému jako přeměna alfa, při kterém atomové jádro ztrácí skupinu dvou protonů a dvou neutronů – alfa částici.

Inspekční a čisticí robot nahradí lidskou práci, která v prostředí zvýšené rdiace může být riziková. Robota vyvinula finská firmou Fortum a univerzita Jyväskylä University of Applied Sciences (JAMK). Dálkově ovládaný robot by mohl výrazně zlepšit bezpečnost práce a snížit dávky radiace, které jsou zaměstnanci vystaveni při kontrole a údržbě parních generátorů v jaderné elektrárně Loviisa.

Unikátní robot, který nemá ve světě obdoby, poprvé provedl diagnostiku bazénu pro skladování použitého paliva. Stalo se tak v reaktorové hale jaderné elektrárny Leningradská II u reaktoru VVER-1200. Díky tomu, že tento robot automaticky vyhledává a opravuje netěsnosti v nerezové výstelce bazénu, dochází k výraznému zkrácení odstávek a zvýšení spolehlivosti provozu elektrárny.

Výzkum plazmatické samoorganizace najdete na křižovatce energie fúze, astrofyziky a pohonu vesmírných lodí. Je známa nejméně od počátku šedesátých let, i když se jí tak ještě neříkalo. Pod tímto názvem najdeme celou řadu jevů v plazmatu, které jsou široce používané, ačkoli jejich úplná teorie neexistuje. Úkolem současného výzkumu je porozumět schopnosti plazmatu spontánně se znovu uspořádat do různých tvarů. Díky využití této pozoruhodné vlastnosti by mohly být fúzní elektrárny kompaktnější, tedy ekonomičtější, a mohly by fungovat fúzní raketové motory.

Nedávno Čínský úřad pro atomovou energii (CAEA) informoval, že v jaderné elektrárně Taishan došlo k menší poruše pláště paliva. Co to znamená? Co jsou poruchy pláště paliva a máme se bát? Přečtěte si vysvětlení a zjistěte to.