Jaderná fyzika a energetika

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 10²⁰ s.m^-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým polem – ale máme pro získání dost vysoké hustoty a dost dlouhé doby udržení plazmatu dát přednost extrémním magnetickým polím co do konfigurace i intenzity, nebo většímu objemu plazmatu?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly. Atilla Krasznahorkay a jeho kolektiv z maďarského Ústavu jaderného výzkumu maďarské akademie věd Atomki v Debrecínu již celou řadu let studují rozpad radioizotopu beryllia-8. V roce 2016 uveřejnili podrobnosti o náhodném objevu, o němž se domnívají, že v něm hraje roli neznámá částice. Později byla tato částice označena jako možný náznak existence páté síly. Nyní tito výzkumníci objevili další anomálii, tentokrát z oblasti přenosu energie, která souvisí s excitovaným stavem jádra hélia. Mohlo by se jednat o projev stejné částice. Vypočítali, že tato částice má hmotnost kolem 17 megaelektronvoltů a je tedy asi 33× těžší než elektron. Proto ji nazvali X 17.

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.

Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické cívky, aby se navlékly na neméně gigantický toroid z nerezi. Tisíce tun oceli a supravodivého materiálu. Začala poslední fáze montáže fúzního reaktoru, který má poprvé v historii lidské společnosti zažehnout ZISKOVOU termojadernou fúzi na Zemi. „Nedostatek energie“ má šanci se stát globálně neznámým pojmem!

V belgickém výzkumném reaktoru 2 (BR2), jednom ze tří provozovaných výzkumných reaktorů v Belgickém jaderném výzkumném středisku (SCK-CEN) v Mol na severovýchodě Belgie, byl ozářen první terčík z nízkoobohaceného uranu (LEU, Low Enriched Uranium). SCK-CEN je klíčovým partnerem střediska IRE (Belgický institut radioelementů) pro výrobu radioizotopů. Nejčastěji užívaným radionuklidem v nemocnicích je technecium 99m (^99mTc), které se přímo na odděleních nukleární medicíny připravuje jako dceřiný produkt z molybdenu 99 (⁹⁹Mo). Výrobci radionuklidů tedy připraví ⁹⁹Mo a co nejrychleji ho odešlou k příjemcům. Ústav IRE, se sídlem ve Fleurusu, uvedl, že první dávka ⁹⁹Mo-99 bude odeslána do USA. V USA je nukleární medicína velmi rozšířená - technecium se používá denně ve více než 40 000 postupech!

Přinášíme aktuální souhrnný názor na úlohu jaderné energetiky a její místo v současném a budoucím světě. Přednesl jej hlavní poradce organizace Světové jaderné asociace (WNA, World Nuclear Association) Philippe Costese na konferenci Nuclear Power Plants Expo and Summit, která se konala začátkem března 2020 v Istanbulu.