Jaderná fyzika a energetika

První z deseti cívek toroidálního pole, které má dodat Evropská domácí agentura ITER Fusion for Energy, je připravena k odeslání. Je to první výstup desetiletého programu, do kterého je zapojeno více než 700 lidí a 40 společností.

Analytické metody založené na ionizujícím záření, využití radionuklidů a dalších podobných jaderně fyzikálních technologiích se stále rozšiřují a zabydlují v nejrůznějších oblastech lidských činností. Mohou nám pomoci odhalit zajímavé skutečnosti i z minulosti, a tím nemyslíme jen radioizotopové datování - určování stáří archeologických předmětů. Rentgenfluorescenční analýza dokáže například nedestruktivně určit druhy, stáří a původ pigmentů výmalby v erbovním sále Karla IV. na hradě Laufu u Norimberka nebo analyzovat malby erbů v deskách zemských Království českého. Fyzikální základ rentgenfluorescenční analýzy si můžete zopakovat zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1703-rentgenfluorescencni-analyza-a-studium-pamatek

Od začátku roku 2016 hodnotí Organizace ITER pokrok projektu podle významných mezníků, které identifikovala Rada ITER. Ať už se to týká stavby, výroby nebo dodávek – nebo spíše programových milníků, jako je nábor a podpisy smluv – jsou to milníky závisející na mnoha tisících aktivitách, které lemují postup od roku 2007 k prvnímu plazmatu. Po neuvěřitelných 13 letech je jáma (pit) připravena přijmout reaktor. 13 roků se připravovalo zázemí: Montážní hala (Assembly Hall), Budova vysokých frekvencí (Radio Freqency Building), Servisní budova (Service Building), AC/DC měnírna pro napájení cívek magnetických polí (Magnet Power Conversion Buildings), Budova cívek poloidálního pole (Poloidal Field Coils Building), Trojbudoví (tokamak, tritium, diagnostika; Tokamak Complex), Transformátorová stanice – rozvodna (400 kV Switchyard) - to jsou jen základní a největší budovy tvořící pozadí vlastnímu reaktoru. To vše pospojované kilometry potrubí, elektrického vedení silnoproudého, slaboproudého či digitálního.

Nejbáječnější vlastností vědy a opravdových vědců je pochybování. Věda je založena na prověřování, ověřování, pochybnostech a jejich vyvracení, na důkazech. Na otázku v nadpisu zřejmě každý laik odpoví „ano“, protože je to tak tradováno po desetiletí. Nic ale není jenom černé nebo jenom bílé. Podívejme se na zajímavý rozhovor vědců, který pro nás zaznamenal Rod Adams, americký odborník na jadernou energii s bohatými zkušenostmi v oboru malých reaktorů a jaderných pohonů, zakladatel https://atomicinsights.com a Adams Atomic Engines, Inc. a popularizátor vědy.

Už to tak vypadá. Od svého vzniku se Země koupe v moři kosmického záření i svého vlastního záření z pozemských hornin. A s ní všechno živé, co na Zemi je. Nedávné odborné studie biologických efektů záření prováděné od úrovně přírodního pozadí až k téměř nulové radiaci ukazují, že úplná nepřítomnost ionizujícího záření není pro organizmy dobrá. Jsou to například experimenty s mikroby a buňkami lidských plic, které prováděli vědci na státní universitě Nové Mexiko, či s různými druhy bakterií, jejichž růst se zpomaloval v podmínkách nedostatku radiace. To vše odporuje tradiční hypotéze bezprahovosti účinků ionizujícího záření.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, The International Atomic Energy Agency (IAEA)) spustila pětiletý výzkumný projekt na definování a vyladění metod pro testování pravosti potravin a správnosti obsahových složek uvedených na etiketách potravin. Do analýz založených na jaderných technikách se zapojili experti ze 16 zemí. IAEA na projektu spolupracuje s Organizací pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Organization (FAO)) Spojených národů. Výsledkem projektu bude pomoc rozvojovým zemím bojovat s podvody zejména u vysoce ceněných potravinových produktů jako je med, káva, speciální variety rýže apod.