Medicína a přírodověda

Odborné renomé, letitá zkušenost s výrobou léčivých přípravků vysoké kvality a strategická pozice v srdci Evropy rozhodly ve prospěch českého technologického pracoviště ÚJV Řež, když se holandská společnost Quirem Medical rozhodovala, kam rozšíří výrobu svého přípravku pro léčbu pokročilé rakoviny jater. ÚJV Řež se tak stal teprve třetím spolupracujícím pracovištěm na světě, které přípravek nové generace s označením QuiremSpheres® připravuje. Výrobu tohoto přípravku, který je patentován holandskou společností Quirem Medical, zahájila koncem minulého roku Divize Radiofarmaka společnosti ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu), a to po ročních přípravách. Do budoucna by odtud měly putovat desítky až stovky šarží ročně k pacientům do celé Evropy i mimo ni.

Už dávno bylo prokázáno, že v rodinách, kde je nějaký zvířecí mazlíček, trpí děti méně alergiemi a jsou celkově zdravější. A nejen to, vznikla i samostatná terapeutická metoda canisterapie, neboli „léčba psem“. Podobně existuje i hipoterapie - „léčba koněm“, ale o té jindy. Rodiče, kteří doma nechtějí domácí mazlíčky, jsou možná sami proti sobě. Zvířata totiž dětem pomáhají v přirozeném motorickém i citovém vývoji, učí je zodpovědnosti a zklidňují hyperaktivní neposedy. Jsou ideálním parťákem dětí a stejně blahodárně působí na psychiku dospělých. (Canis = latinsky pes.)

Nevyhazujte peníze za drogy! Stačí, když na sebe budete dlouho upřeně zírat! V roce 2015 jeden italský psycholog požádal 20 dobrovolníků, aby seděli proti sobě a 10 minut si navzájem zírali do očí. Podařilo se mu tak u nich vyvolat změněný stav vědomí bez použití jakékoliv drogy. Primitivně jednoduchý úkol přinesl dobrovolníkům zvláštní zkušenost týkající se jejich těla, ale také způsobil, že viděli halucinace příšer, jejich příbuzných i sebe v tvářích těch, kdo seděli proti nim.

„Fuj, hmyzák!“ je obvyklá reakce lidí, když cítí, že po nich šplhá šest hmyzích nohou. Tento odpor je pohoršující, protože nejen že velká většina hmyzu je zcela neškodná, ale my lidé a většina ostatních složitých živočichů na planetě bychom bez něj nepřežili! „Kdyby zmizel hmyz, svět by se zhroutil - neexistuje jiné řešení,“ řekl Goggy Davidowitz, profesor z oddělení entomologie, ekologie a evoluční biologie na Arizonské univerzitě. Je pravda, že pokud by hmyz zmizel, zmizely by kousance komárů a blech, skončily by nákazy, jako je malárie nebo horečka dengue, které ročně zabijí stovky tisíc lidí. Farmáři by také už nemuseli používat insekticidy - více než 250 milionů kilogramů chemikálií se každoročně používá jen ve Spojených státech na ochranu plodin před škodlivým hmyzem. Přesto by tyto zisky pro lidstvo byly zbytečné, protože většina z nás by umřela hladem! „Nevýhody převažují nad výhodami,“ řekl Davidowitz.

Po vánočních svátcích a po Novém roce je zvykem všude vyzývat ke zdravému životnímu stylu a ke cvičení, protože o svátcích jsme se jistě neubránili přemíře dobrého jídla a pití. Nuže, hýbejme se! Když myslíme na cvičení, představujeme si hlavně běhání nebo jízdu na kole - cvičení, při kterém se zadýcháme a zaplaví nás pot. Ale aerobní aktivita je jen jeden typ cvičení, a přestože je rozhodující pro posílení kondice, existují tři další typy cvičení, které jsou také důležité: silový trénink, trénink na rovnováhu a trénink flexibility. Třípól si klade za cíl popularizovat vědu, tak pojďme na to cvičení vědecky.

Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, ale jejich vliv na tyto vlastnosti byl dosud vnímán pouze okrajově. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, kteří se pod vedením Marka Cebecauera věnují výzkumu buněčných membrán lymfocytů, zjistili, že členitý povrch membránové části proteinů ovlivňuje zásadním způsobem chování lipidů. Tento proces zásadně mění vlastnosti membrán a může ovlivňovat fungování buněk nebo úspěšnost klinické terapie využívající liposomy pro cílené vnášení léků do buněk. Výsledky výzkumu byly nyní publikovány v prestižím mezinárodním vědeckém magazínu iScience.