Medicína a přírodověda

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví. Naše tělo poskytuje domov pro 39 trilionů mikrobů, kteří převyšují i počet 30 trilionů lidských buněk. Naše kůže obsahuje trilion (10¹⁸) bakterií na cm². Studie z počátku roku 2019 zjistila, že ve střevech může žít až 200 různých druhů bakterií.

Dnešní lidé aktivně mění planetu. Náš apetit po přírodních zdrojích a průmyslové aktivity ve velkém měřítku oteplují a znečisťují oceány, ničí druhy a pravděpodobně narušují globální klima. Náš vliv je již tak velký, že současná geologická éra byla pojmenována jako Antropocén, tedy „věk lidstva“. Schopnost lidí utvářet životní prostředí v takovém rozsahu je teprve nedávný fenomén. Po většinu historie to naopak bylo životní prostředí, které nás formovalo. Fyzikální charakteristiky naší planety umožnily, abychom vznikli, umožnily vývoj našeho mozku, usnadnily šíření našeho rodu po celé planetě a umožnily dokonce vznik prvních velkých měst. Je to podivuhodný příběh, v němž nejprve Země utvářela lidi, a posléze lidé utvářeli Zemi.

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů. Mezi desítkami jiných druhů primátů ani jeden nemá komunikační systém, který by se přiblížil našemu svým rozsahem vyjadřování. Příběh naší řeči je však psán neviditelným inkoustem. Archeologické poznatky mohou poskytnout jen okrajové důkazy o původu řeči, a to až od doby vzniku písemných památek před několika tisíci lety. To vedlo některé vědce až k názoru, že hledání původu řeči je vlastně bezpředmětné. Proto v roce 1866 Paris Linguistics Society dokonce zakázala diskuse na toto téma, což vědci dodržovali téměř sto let. Naštěstí se moderní evoluční teoretici nenechali odradit. Ve výzkumech, které zahrnovaly poznatky z archeologie, antropologie, vědy a lingvistiky, se konečně začalo zkoumat, kdy a jak řeč vlastně vznikala.

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd. Poptávka po gumě se neustále zvyšuje. Ale nabídka již nedrží krok. Smrtelná houba hrozí zcela vyhladit kaučukovníky a gumárenský průmysl musí hledat náhradní zdroje.

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří. Ale nejen kvůli mineralogické a chemické analýze - také si na nich pochutnávala zvířata a rostliny. Zní to asi divně, nebo legračně, ale je to tak.

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům. Víte, že zde například nedávno odhalili roli mitochondrií v nádorovém bujení? Rakovinné buňky s poruchami mitochondriální DNA (mtDNA) nejsou schopny vytvořit nádor. Donedávna nebylo však zřejmé, proč jsou mitochondrie - buněčné elektrárny zodpovídající mj. za "dýchání" buněk - pro tvorbu nádorů tak důležitá. Tuto otázku se nyní podařilo v navazujícím výzkumu objasnit. Vědci v BIOCEV však umějí ještě mnohem víc.