Medicína a přírodověda

Pro esencialisty je téměř vše bezvýznamné, pro všechny ostatní je skoro všechno důležité. Greg McKeown, americký kouč a lektor ve hvězdných firmách v proslulém kalifornském Silicon Valley (Apple, Facebook, Google, Twitter, Symantech), autor mnoha odborných i naučně populárních časopiseckých článků a knižních publikací, je přesvědčen, že život člověka se skládá z 90 % z nepodstatného „šumu“ a jen z několika málo věcí, na kterých opravdu záleží. Současná doba je však posedlá idejemi jako „více toho stihnout“, „více toho udělat“, „mít všeho více“ a my se snažíme, abychom opravdu „stihli všechno“. Za tím se mohou skrývat také další soukromé motivy, jako například „zavděčit se všem“ či „být oblíbený“. Bojíme se, že nám něco uteče, že se na nás někdo naštve, že něco prošvihneme. A tak se mnozí z nás řítí bezvýsledně od jedné věci ke druhé, život neúprosně ubíhá a úspěchy žádné.

Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka kolem kofeinu začíná překvapivě u slavného německého básníka a spisovatele Johanna Wolfganga von Goethe.

Transfúze krve zachraňuje životy. Ale její nabídka se ne vždy rovná její potřebě. Transfúze jsou v současné době závislé na velkém počtu dárců a složité organizaci sběru a skladování darované krve. Některé země nejsou ani schopné potřebnou infrastrukturu zajistit, a dokonce i ve vyspělých zemích mnohdy chybí v nemocnicích zásoby krve potřebné krevní skupiny. Takovým problémům by bylo možno se vyhnout, kdyby bylo možné efektivně vyrábět umělou krev.

Představte si neviditelného spojence zemědělců a pěstitelů, díky kterému jejich rostliny získají z půdy více živin. Nejedná se přitom o žádné chemické hnojivo, ale o organismy, které rostlinám pomáhají už miliony let. Jsou to houby a procesu se říká mykorhiza. Pojďme si krátce představit jejich vlastnosti a možnosti využití.

Psi vidí svět zvláštním způsobem. Ale není pravda, že by neviděli barvy, i když se tento omyl široce traduje. Vidí barvy stejně jako jejich páníčkové a paničky, jen nevidí tolik odstínů. Uvádí se, že lidské oko je schopno rozeznat až 10 milionů odstínů - díky třem druhům citlivých detekčních buněk  (čípků) na sítnici, které umožňují rozeznat široké rozpětí vlnových délek viditelného spektra. Psi však mají na sítnici jen dva druhy takových detekčních buněk.

Zatímco ve většině rozvinutých zemí je tuberkulóza pod kontrolou, v rozvojových zemích patří k nejčastějších příčinám úmrtí. Jen v Indonésii se každý rok objeví 360 000 případů onemocnění a odhaduje se, že dalších 600 000 případů ročně zůstane neodhaleno. Detekce tuberkulózy napadající jiné orgány než plíce je obtížná. To se ale brzy změní, protože Národní jaderná agentura Indonésie (BATAN) ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni vyvinula nové radiofarmakum pro včasnou detekci tuberkulózy.