Medicína a přírodověda

Před sto miliony let, dlouho předtím, než se po planetě potuloval Tyrannosaurus rex, pohřbilo oceánské dno společenství mikrobů. Čas plynul, kontinenty se posouvaly, oceány rostly a zase se zmenšovaly, na Zemi se objevili lidoopi a nakonec i lidské bytosti. Lidé, nadaní zvědavostí a dovedností, pohřbené starověké buňky vykopali. A pak je dokonce v laboratoři přivedli zpět k životu.

Boron Neutron Capture Therapy (BNCT) je neinvazivní terapeutická technika pro léčbu invazivních maligních nádorů. Používá neutronů pro generování energetických alfa částic k ničení buněk přímo v nádoru, ale ne v okolní tkáni. Nedávná vylepšení v urychlovacích technologiích umožňují širší využití této velmi specifické a cílené techniky - a IAEA a japonská univerzita Okajama nyní podepsaly dohodu, která poskytuje tříletý rámec pro posílenou spolupráci v této oblasti.

Vyplázněte jazyk a řekněte Á. Tentokrát nepůjde o to, abychom viděli hlouběji do krku, ale podíváme se hodně zblízka na povrch jazyku. Žije na něm jedinečné společenství mikroorganizmů. Unikátní studie ukazuje, že druhové složení mikrobů v ústech může mít vliv na naše zdraví.

Planeta Země je domovem pro miliony rostlin. Každá rostlina je něčím zvláštní, ale mají i něco společného – barvu listů. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč jsou rostliny zelené? Jistě odpovíte, že kvůli chlorofylu, ale možná vás udiví, že vědci tuto skutečnost pořád zkoumají. Lidstvo může nové poznatky využít nejen pro navýšení rostlinné produkce, ale třeba i pro zlepšení výkonu solárních článků. Můžeme se od rostlin ještě něco naučit?

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m. Vědci sestrojili jeho mikroskopickou kopii a nechali v něm bloudit buňky - prvoky améby (měňavky). Buňky k jejich překvapení bludiště celkem snadno vyřešily. Vyhýbaly se slepým uličkám tím, že „viděly za roh“.

Stanovení přesné diagnózy může někdy člověku doslova zachránit život. Mnoho lékařů proto vítá nové způsoby nalezení správné metody léčby. Mohou tím lépe a rychleji pomoci pacientovi. Vědci nedávno vyvinuli umělou inteligenci schopnou rozeznávat podezřelé kožní útvary. Lékaři, kteří v diagnostice kožních znamének spolupracovali s umělou inteligencí, měli mnohem přesnější výsledky.