Nadace Partnerství hledá mladé kreativce do 30 let, kteří by se poprali s úkoly, jako je například zbytečné zasněžování sjezdovky pitnou vodou, návrh kořenové čistírny odpadních vod pro malou obec, zvýšené množství arsenu ve vodě nebo koncept využití dešťové vody ve školní budově. Nadace ve spolupráci s Nestlé rozběhla další ročník soutěže „Pro vodu“ pod heslem „A co uděláš ty, až dojde voda“. Autoři nejlepších projektů získají Ceny Nestlé ve výši 30, 20 a 10 tisíc korun.

Americký projekt ARES (Advanced Rail Energy Storage) může na první pohled připomínat marné úsilí Sisyfa při valení balvanu do kopce. Při podrobnějším zkoumání však musíme uznat, že je dobrým nápadem, jak přispět k řešení největšího problému současné energetiky, kterým je velkokapacitní skladování elektrické energie.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku na přednášky o kosmonautice a o jejích přínosech pro život lidí na Zemi. Pořádá i besedy pro děti z mateřských škol o létání do vesmíru. Na programu jsou také přednášky pro veřejnost (kluby, hvězdárny, semináře, konference, kurzy) o historických i aktuálních událostech v kosmonautice a o budoucnosti dobývání vesmíru. Přehled nabízených přednášek v podzimních termínech najdete na adrese http://kosmoprednasky.webnode.cz

Fyzika většinou vyžaduje experimenty a měření. Změnila se pouze měřítka – pokud Galileo vystačil s kyvadlem, Gray s hedvábnými vlákny, Coulomb se zakrouceným drátem a madam Curieová s malou ionizační komůrkou, zvětšily se dnes rozměry a ceny fyzikálních měřicích přístrojů včetně výše nákladů na jejich provoz milionkrát. S rozvojem částicové fyziky došlo v průběhu 20. století kromě výstavby gigantických urychlovačů také k objevům a vynálezům moderních detektorů nabitých částic. Za konstrukci jednoho z nich – bublinkovou komoru – získal ve svých 34 letech v roce 1960 Nobelovu cenu za fyziku americký fyzik a neurobiolog, profesor fyziky na státní Kalifornské univerzitě v Berkeley Donald Glaser. V kalendáři historie světové vědy a techniky si letos připomínáme devadesáté výročí jeho narození.

Dnes, 31. 10. 2016, končí projekt záchrany vzácné románské rotundy Sv. Václava v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze na Malostranském náměstí. Od více než 700 dárců se na něj podařilo vybrat 2 402 020 Kč a navíc zajistit i prostředky z tzv. Norských fondů. Celkové náklady dosáhly více než 10 milionů korun. Poprvé se nově zrekonstruovaná svatováclavská rotunda veřejnosti otevřela na Den české státnosti 28. 9. 2016. Prvními návštěvníky, kteří si památku prohlédli, byli její zachránci. Za organizaci záchrany vzácné architektonické památky patří velký dík právě jim – Matfyzu. Že matematici a fyzici nejsou žádní podivíni, ale lidé se širokým srdcem a citem pro krásu a historické dědictví, svědčí příběh nově objevené archeologické a architektonické památky.

Jak neztrácet čas malichernostmi a začít myslet ve velkém stylu se snaží čtenářům ukázat publikace Malá kniha o velkých plánech podnikatele, spoluzakladatele několika technologických startupů a redaktora ekonomických rubrik různých londýnských novin, Richarda Newtona. Její překlad z anglického originálu (Petra Švambergová) vydalo s podtitulem „Miřte výš a jděte kupředu, až na hranice toho, co se zdá možné, a pak ještě dál“ nakladatelství Bizbooks ve společnosti Albatros Media (Brno 2015, 1. vyd., 184 str., ISBN 978-80-265-O438-2).