Do rubriky "Od čtenářů" jsme zařadili článek od pana Vladislava Černého, tč. studenta U3V, jehož celoživotním chlebem byly železnice včetně nejmodernějších projektů. Napsal nám stručný přehled o vlacích na magnetickém polštáři (o vlaku Maglev jsme již psali v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2005-maglev-je-zazitek), ale i o dalších faktorech, které je potřeba při úvahách o takových nejmodernějších dopravních prostředcích zohlednit. Dejme mu slovo v článku, v němž pohlíží na související problematiku z praktického hlediska:

Do konce dubna se mohou žáci základní a středních škol přihlašovat do soutěže „Vím proč“ o sto tisícové výhry. Vítězové získají deset tisíc korun pro osobní potřebu a navíc 200 tisíc korun pro svou školu. Celkově mají organizátoři připraveno na výhry půl miliónu korun.

Platformy sociálních médií změnily způsob života. Spojujeme se, učíme se, sdílíme informace. Pohodlí sdílení osobních údajů však může také vystavit uživatele různým bezpečnostním rizikům. Hrozba sociálních médií zahrnuje jakoukoli škodlivou aktivitu, která ohrožuje osobní údaje, zabezpečení účtu nebo pověst. Nejčastější ohrožení číhá zde: Facebook, Instagram, X, ŤikTok a na dalších.

Lasery, široce používané ve vědě a průmyslu, dnes otevírají úžasné možnosti v různých oborech – od polovodičů, spotřební elektroniky až po lékařské aplikace. Asi znáte pobaltskou zemi Litvu, ale možná nevíte, že litevský sektor fotoniky dodává femtosekundové lasery do 96 ze 100 nejlepších světových univerzit, včetně Cambridge University a Massachusetts Institute of Technology (MIT). Ve světě laserů není třeba Litvu představovat. Navzdory své skromné velikosti je země globálním hráčem ve vědeckých i průmyslových laserových technologiích, vyváží laserová řešení do více než 80 zemí a spolupracuje s NASA i CERN. Litevské lasery jsou také instalovány ve výzkumném centru ELI – Extreme Light Infrastructure v Česku. Se stále rostoucí globální poptávkou po laserových aplikacích bude působivé tempo růstu, které litevský laserový sektor předvádí, pokračovat.

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948. Záhadu vědci teprve začali řešit. Domnívají se, že obrovská gravitační díra se vytvořila na místě prehistorického oceánu.

Astronauti na palubě čínské vesmírné stanice „Nebeský palác“ předvedli nový způsob výroby raketového paliva a dýchatelného kyslíku napodobením chemické reakce v rostlinách. Tato technologie by mohla být použita na plánované čínské základně na Měsíci. Průlomová technologie, která využívá poměrně základní vybavení a minimální množství energie, by mohla být jednoho dne použita na navrhované čínské základně na Měsíci, která má být dokončena do deseti let.