Dobu, kdy cedule „Zhasni – šetříš elektřinu“ anebo „Nesvítí se někde zbytečně?“ patřily k neodmyslitelnému koloritu všech kanceláří a školních tříd, lze stále ještě považovat za nedávnou minulost.
Největší vodní elektrárna na světě stojí na řece Paraná.
Elektřina se, jak známo, těžko skladuje. Vždy je potřeba jí vyrobit právě tolik, kolik se jí zrovna spotřebovává. Dispečeři energetických závodů z toho mívají někdy pěkně těžkou hlavu, aby soulad mezi výrobou a spotřebou uřídili.
Distribuční společnosti, které nás zásobují elektřinou, ji nenakupují jen od velkých výrobců, ale i od drobných provozovatelů jednotlivých elektráren, nebo dokonce mají elektrárny vlastní. Příkladem jsou tři malé vodní elektrárny Západočeské energetiky.
S cenou ČEZ jsme se seznámili v minulém čísle Třetího pólu. V tomto čísle se k soutěži pro diplomanty a doktorandy v elektrotechnických a elektroenergetických oborech, kterou vyhlašuje ČEZ ve spolupráci s projektem ASTRA 2000 Nadace Charty 77, vracíme, abychom představili vítěze v soutěži diplomových prací, pana Miroslava Honzíka z ČVUT.
Každý den se Země koupe v obrovském množství sluneční energie. Každý čtverečný metr slunného místa Země přijme v průběhu roku přes 2000 kilowatthodin energie od Slunce. Kdyby mohla být všechna tato energie přeměněna na elektrickou energii, stačilo by to k tomu, aby se v konvici vařila voda nepřetržitě téměř šest týdnů.
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
