Obnovitelné zdroje

Přichází podzim a začíná „foukat ze strnišť“. Aktuálně se tedy v dnešním dílu seriálu věnujeme energetickému i zábavnému využití větru, jak se s ním můžeme setkat na internetu.

Obnovitelné zdroje energie zasluhují, aby jejich výzkumu a vývoji byla věnována pozornost.

Světová výroba solárních fotovoltaických (PV) panelů roste v posledních letech vysokým tempem a v roce 2005 už překročila hodnotu 1 GWp celkového nominálního výkonu.

Řešením dodávky energie na příští tři miliardy let je využívání energie dodávané Sluncem. Průměrná hustota výkonu, dopadajícího na povrch Země, je díky její rotaci a vlivům jejího plynného obalu průměrně přibližně 100 W/m2. Z toho vyplývá, že kolektory této energie musí být velké. Pokud se používají kolektory umělé, jako sluneční články, termální kolektory, zrcadla a reflektory, jsou jejich ceny vysoké. Přirozené kolektory, jako vodní plochy (odpar a hydroelektrárny), plochy s různou absorpcí slunečního záření (vítr a větrné elektrárny), lesy a jiné energetické plodiny, jsou pro životní prostředí příjemnější, ale energie jimi dodávaná nestačí na pokrytí základní spotřeby.

Základním hybným prvkem nakládání s odpady je jejich odstranění z dohledu. Kdo by se na to chtěl dívat, že? Nejjednodušší je zahodit odpad na místě, kde se skoro vůbec nezdržuji. Dnes už ale asi úplně každý uzná, že tato cesta není správná a že je docela hodně bezohledná. Existuje ale stoprocentně správná cesta nakládání s odpady?

Dne 14. 1. 2005 byl ve vstupní aule rektorátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představen zástupcům významných společností České republiky projekt HydrogenIX. Vozidlo s energetickým zdrojem budoucnosti je určeno pro účast v soutěži o minimální spotřebu paliva Eco-Marathon organizované každoročně společností Shell.