28. února a 2. května proběhly v čajovně Šamanka v Praze dvě zajímavé akce pro skupinu nadšenců pro techniku, fyziku a energetiku. První se týkala možností kosmických letů ke vzdáleným planetám a jiným kosmickým tělesům, druhá energetiky budoucnosti. Výstupy z nich můžete nyní najít na  https://www.youtube.com/results?search_query=technosemin%C3%A1%C5%99

a alespoň dodatečně si poslechnout odborníky a jejich názory.

Možná si pamatujeme ze školy pokus: z elektrod ponořených do sklenice s vodou se po zapojení elektrického obvodu začnou uvolňovat bublinky – na jedné straně kyslíku, na druhé vodíku. Což jsme mohli dokázat atraktivním třasknutím... Elektrolýzou se vodík sice dá získat, ale vzhledem ke spotřebě elektřiny to vyjde draho. U nás s vodíkovými technologiemi experimentuje např. ÚJV Řež.

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.

Zdá se vám titulek článku „ujetý“? Vždyť 70 % povrchu Země tvoří oceány! Ale vážně – bude v budoucnu opravdu dostatek pitné vody pro každého? Věřte nevěřte, tato otázka nemá jednoduchou odpověď. Lidstvo se množí a spotřebovává zásoby pitné vody rychleji, než se stíhají obnovit. Vědci o tom debatovali 27. dubna na 15. Memoriálu Isaaca Asimova v Americkém muzeu přírodních věd v New Yorku.

V době raného středověku byli nositeli veškerých znalostí katoličtí kněží a mniši. Medicínou se často zabývali pouze teoreticky a chirurgii z ní zcela vyloučili. Církev svým ediktem chirurgii zakázala již ve 2. století n. l. Pitva lidské mrtvoly s cílem určit příčinu neočekávané smrti zemřelého se uskutečnila v Bologni až v roce 1302. Od narození renesančního vlámského anatoma Andrease Vesalia, lékaře a pedagoga, který způsobil revoluci ve studiu přírodních věd a v lékařské praxi, uplynulo 500 let.

V noci 12. května vykolejil u Filadelfie regionální vlak č. 188 směřující z Washingtonu do New Yorku. Lokomotiva se ihned oddělila, šest vagónů se převrátilo a zdemolovalo tak, že záchranáři museli cestující vyprošťovat hydraulickým náčiním. Z 238 pasažérů jich sedm zemřelo a přes 200 bylo zraněno. Toto nedávné neštěstí znovu oživilo úvahy, zda se pasažér může při cestování vlakem preventivně ochránit nebo snížit pravděpodobnost úrazu. V automobilové dopravě se z dlouhodobých statistik usuzuje, že bezpečnější je sedět vzadu, nejnebezpečnější je prý sedadlo vedle řidiče. Jak je to ve vlaku?