Rubriky

Správnou odpověď na březnovou otázku „Proč se maso v Papinově hrnci uvaří rychleji než v obyčejném hrnci?“ nám poslal Aleš Maršíček.

Zajímá vás energetická budoucnost naší planety? Pokud ano, nenechte si ujít příležitost zúčastnit se přednášky a diskuze na téma „Energie ve světě omezených zdrojů“, která se koná v pondělí 16. dubna 2012 od 18.00 h v kinosále Francouzského institutu, Štěpánská 35, Praha 1.

„Termojaderná fúze bude fungovat, až ji společnost bude potřebovat,“ řekl klasik výzkumu řízené termojaderné fúze L. A. Arcimovič. Zdá se, že tato doba klepe na dveře. Absolutní růst počtu obyvatel, vyrovnávání životní úrovně, vyčerpání zásob fosilních paliv směřuje nevyhnutelně k energetickému deficitu lidské společnosti. Hledání spolehlivých zdrojů energie patří k úkolům, na jejichž řešení závisí i udržitelný rozvoj. Jednou z nabídek je energie termojaderné fúze. Energie fúze, zdroje bezpečného, ekologického, surovinově nevyčerpatelného, slibuje zapojení do energetického mixu poloviny tohoto století. Řízená termojaderná fúze pro každého je také tématem třetího vydání nové aktualizované publikace na toto téma.

Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci ve spolupráci se Společností pro talent a nadání zve žáky, studenty i jejich rodiče na první ročník Letní školy přírodních věd. Letní škola přírodních věd je setkání zvídavých a nadaných mladých lidí.

Tunely známe různé… Aniž bychom zabíhali do podrobností, ten vídeňský se ode všech na světě podstatně liší. Pod názvem Rail Tec Arsenal se totiž skrývá technologicky vyspělé zařízení s plným oficiálním jménem klimatický aerodynamický kanál. Ve Vídni slouží k testování nejrůznějších technických zařízení – od kolejových vozidel až po rotory větrných elektráren nebo transformátory. Úspěšně jím „projel“ např. i nový elektrický jednopodlažní vlak RegioPanter, vyráběný v plzeňské Škodě Transportation, který právě plní své homologační „kolečko“. Abychom byli přesní – ve Vídni mají čtyři testovací tunely, ve dvou z nich může mrznout, až to praští.

Příští doba ledová by správně měla nastat do 1500 let. Díky vysokým emisím oxidu uhličitého (CO₂) se tak ale nestane a další doba ledová se odsouvá. Tvrdí to tým vědců, jehož zjištění zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.