Víte, jak se vytvářejí filmy s počítačem generovanými postavami? Jak se rozhýbává takový virtuální člověk? Myslíte si, že se s umělými herci pracuje lépe než s těmi živými? Rádi byste těmto otázkám přišli na kloub a navíc ve vás tiše dříme režisér, scénárista a kameraman v jedné osobě? Právě pro vás je tu StoryFactory.
Do budoucnosti sice nikdo nevidí, ale můžete si ji zahrát na počítači. Přesněji: vyzkoušet si všechny možné budoucnosti Evropské unie v jejím simulátoru. Evropa 2045 je výuková počítačová simulace, která představuje systém a fungování Evropské unie.
Téma je „Obnovitelné zdroje energie“ a soutěžit můžete celé prázdniny od 1. července do 31. srpna 2011.
Ocenění Cena rektora ČZU v Praze za nejlepší publikační výstupy v roce 2010 nedávno získala kniha kolektivu autorů M. Libra, V. Poulek: Fotovoltaika. Vydal: ILSA, Praha, 2010, 165 stran, ISBN 978‑80‑904311‑5‑7.
Za pouhých sedm milisekund uvolnil během jednoho pulsu malý jaderný reaktor výkon 35 000 MW. Tento puls byl už desetitisícím podobným experimentálním pulsem, který proběhl v Annular Core Research Reactor (ACRR) v Sandia National Laboratories (SNL) v Novém Mexiku v USA. Projevuje se záblesk modrého světla Čerenkovova záření. Iionizující částice se pohybují rychlostí vyšší než světlo v 53 tisících litrů demineralizované vody.
Fotovoltaické elektrárny rostou jako houby po dešti a zabírají v krajině veliká území. Jak se s tím vypořádává příroda? Respektive – jak jí v tom člověk může pomoci? Dobrým příkladem jsou opatření na ochranu dnes ohrožených druhů mravenců při výstavbě fotovoltaické elektrárny (FVE) Ralsko.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
