Na listopadovou otázku „Kdo ze slavných vědců se narodil 21. června před 200 lety?“ správně odpověděl pan Tomáš Kocourek z Plzně. Gratulujeme a posíláme dárek. Podrobnosti o Matteuccim si přečtěte v článku Z úsvitu elektrofyziologie: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/661-z-usvitu-elektrofyziologie
Víte, jak se vytvářejí filmy s počítačem generovanými postavami? Jak se rozhýbává takový virtuální člověk? Myslíte si, že se s umělými herci pracuje lépe než s těmi živými? Rádi byste těmto otázkám přišli na kloub a navíc ve vás tiše dříme režisér, scénárista a kameraman v jedné osobě? Právě pro vás je tu StoryFactory.
Do budoucnosti sice nikdo nevidí, ale můžete si ji zahrát na počítači. Přesněji: vyzkoušet si všechny možné budoucnosti Evropské unie v jejím simulátoru. Evropa 2045 je výuková počítačová simulace, která představuje systém a fungování Evropské unie.
Téma je „Obnovitelné zdroje energie“ a soutěžit můžete celé prázdniny od 1. července do 31. srpna 2011.
Ocenění Cena rektora ČZU v Praze za nejlepší publikační výstupy v roce 2010 nedávno získala kniha kolektivu autorů M. Libra, V. Poulek: Fotovoltaika. Vydal: ILSA, Praha, 2010, 165 stran, ISBN 978‑80‑904311‑5‑7.
Za pouhých sedm milisekund uvolnil během jednoho pulsu malý jaderný reaktor výkon 35 000 MW. Tento puls byl už desetitisícím podobným experimentálním pulsem, který proběhl v Annular Core Research Reactor (ACRR) v Sandia National Laboratories (SNL) v Novém Mexiku v USA. Projevuje se záblesk modrého světla Čerenkovova záření. Iionizující částice se pohybují rychlostí vyšší než světlo v 53 tisících litrů demineralizované vody.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
