Rubriky

Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let. Na co čekají, až se probudí? Tyto nitrozemské bytosti – jsou to mikrobi – přežívají v některých z nejdrsnějších podmínek na planetě. Vědci je hledají a nacházejí ve vrtných jádrech získaných ze sedimentů mořského dna.

CAES – Compressed Air Energy Storage, znamená akumulaci energie pomocí stlačeného vzduchu. Právě v této oblasti udělala Čína obrovský krok. Postavila největší zařízení svého druhu na světě, které dokáže uložit tolik energie, že by pokrylo roční spotřebu zhruba 600 000 domácností. To už není žádná pumpička, ale gigantická vzduchová baterie.

Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí. Konvenční dusíkatá hnojiva, vyráběná Haberovým-Boschovým procesem, představují zhruba 2 % celosvětové konečné spotřeby energie a ročně uvolňují přibližně 400–500 milionů tun CO₂. Globální aplikace dusíkatých hnojiv přesahuje 110 milionů tun ročně, což přispívá ke znečištění půdy a vody a ztrátě biodiverzity. Proto jsou naléhavě potřeba alternativní a ekologicky šetrné přístupy. Jedním z nich může být PAW (plazmou aktivovaná voda). Představuje slibné řešení, protože vytváří reaktivní formy dusíku a kyslíku (RONS) přímo ze vzduchu a vody bez chemických činidel. PAW slouží nejen jako mírný biostimulant, ale také jako zdroj biologicky dostupného dusíku, čímž účinně uzavírá krátký cyklus dusíku a zároveň snižuje environmentální stopu hnojení.

Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MW_e a dva malé modulární reaktory (SMR) typu RITM-200N, každý o elektrickém výkonu 55 MW_e. Uzbekistán se stane první zemí na světě, která postaví integrovanou jadernou elektrárnu, kde budou na jednom místě současně provozovány moderní malá i velká jaderná elektrárna. Stavitelem je ruský Rosatom, práce provádějí uzbečtí subdodavatelé. Elektrárna bude mít životnost nejméně 60 let. Projekt je výsledkem smlouvy mezi Ruskem a Uzbekistánem podepsané v květnu 2024.

Tři kontejnery s použitým jaderným palivem umístili technici Jaderné elektrárny Temelín do zdejšího skladu v polovině března. Po dalších kontrolách zde zaplní 76. až 78. skladovací pozici. Celková kapacita skladu je 152 míst a je tedy aktuálně využita z poloviny.

Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru. Náhodné křížení mezi divokými rostlinami rajčat a bramborám podobnými druhy (bez podzemních hlíz) před 8 až 9 miliony lety mohlo dát vzniknout našemu známému bramboru. Spolu se 107 existujícími divokými druhy brambor patří dnes pěstované brambory (Solanum tuberosum) do linie Petota. Nový výzkum naznačuje, že tato linie nebo skupina blízce příbuzných druhů, vznikla křížením předků dvou dalších linií: rajčete, jež má nyní 17 rostoucích druhů, a Etuberosum, ke které patří tři žijící druhy pocházející z Jižní Ameriky.