Rubriky

Do Arménie dorazilo zařízení pro vyžíhání tlakové nádoby reaktoru, které jí téměř vrátí její původní vlastnosti. Jde o součást velké modernizace, která umožní podstatným způsobem prodloužit provoz jaderného reaktoru VVER-440 v Arménii.

Pro zvídavé, pro nadané či jen pro všechny žáky a studenty se zájmem o různé vědecké obory připravil program Talnet, novou nabídku T-kurzů, které proběhnou online od poloviny října do konce května školního roku 2020 - 2021. Zřizovatelem projektu Talnet, který funguje nepřetržitě od roku 2003, je Národní pedagogický institut.

Radiofarmaka - léčiva obsahující radioaktivní izotopy - se po celá desetiletí úspěšně používají k diagnostice a také k léčbě rakoviny. Nedávný vývoj v nanomedicíně a nanotechnologii by mohl tyto léky učinit ještě účinnějšími a bezpečnějšími a nabídnout nové horizonty pro léčbu rakoviny.

V Číně byl v červnu 2020 slavnostně otevřen největší objekt na čištění odpadních vod na světě využívající technologii elektronového paprsku. Má kapacitu na vyčištění 30 milionů litrů průmyslové odpadní vody denně. Ušetří ročně 4,5 miliardy litrů čerstvé vody - dost na to, aby zahnal celoroční žízeň 100 000 lidí. Proces čištění je založený na technologii, kterou Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) poskytuje od roku 2010.

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase. Dvanáctka Renaultů ZOE obklopila dobíječky ve Vestci u dálnice D0 v úterý, 15. září. Trio veřejných rychlodobíjecích stanic ČEZ má za sebou úspěšné dvouhodinové ověření fungování plně ostrovního provozu (jsou napojené na fotovoltaický systém) a spolehlivého pokrytí jednorázové poptávky ze strany řidičů. Využívání sítě veřejných dobíjecích stanic ČEZ rozmístěných od Mariánských Lázní až po Třinec zažívá boom. ČEZ aktuálně po celé České republice provozuje zhruba 230 veřejných dobíjecích stojanů, tj. asi polovinu všech tuzemských profesionálních stanic. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu Doprava.

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů. Rychlým tempem ale přibývají i systémy využívající vnitrozemské vodní plochy. Na světě bylo ke konci roku 2019 v provozu už přes 340 plovoucích elektráren o kapacitě téměř 3 GW v přibližně 40 zemích. Trh je soustředěn v Asii, kde je instalováno 87 % celosvětové plovoucí solární kapacity a kde plovoucí elektrárny vznikají zejména na energetických a zavlažovacích vodních dílech. V Evropě je největší zájem o využití jezer vzniklých při sanaci bývalých povrchových dolů.