Rubriky

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, zpráva zkoumá rychle rostoucí svět alternativ masa, od rostlinných a hmyzích bílkovin až po mikrobiální fermentaci a kultivované maso. Zpráva nabízí tvůrcům politik vědecky podložený plán pro vyvážení klimatických závazků, veřejného zdraví a odolnosti potravinového systému. Politické rámce však zaostávají za vědeckým a technologickým vývojem. „EU musí jednat nyní, pokud chce zůstat o krok napřed v zajištění potravinové bezpečnosti a splnit své cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Měla by vytvořit politiky, které podporují inovace v alternativách masa a zároveň zajistí bezpečnost potravin a ochranu spotřebitelů,“ říká profesor Bert Rima, předseda pracovní skupiny složené z odborníků nominovaných evropskými akademiemi věd. „Budoucí generace Evropy pravděpodobně vyrostou s menším množstvím masa na talíři – a to může být nezbytné i prospěšné. Zpráva nabízí pokyny, které lidi povzbudí k jedení menšího množství masa a umožní jim lepší výběr.“

S podstatným nárůstem lesních požárů v Evropě v letošním roce, uprostřed rekordních such a extrémních veder, se ukazuje jako zásadní problém pro celý evropský region také dostupnost vody pro chlazení datových center. Zatímco průmyslové debaty se z velké části soustředily na prudce rostoucí požadavky na energii, nedostatek vody nyní představuje stejně naléhavé riziko pro udržitelnost a odolnost rychle se rozšiřující digitální infrastruktury.

Společnost Unseenlabs, evropský lídr v oblasti detekce rádiových frekvencí (RF) z vesmíru, byla vybrána Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako součást programu Copernicus Contributing Missions (CCM) kategorie 1 – Evropští nově vznikající dodavatelé dat o pozorování Země, financovaného Evropskou komisí. Společnost Unseenlabs podepsala tříletou dohodu o dodávání RF dat. Program Copernicus pro pozorování Země je základem evropské strategie monitorování nejen životního prostředí, ale také bezpečnosti z vesmíru.

5. září byla v Londýně zveřejněna již 22. Světová zpráva o jaderném palivu: Globální scénáře pro poptávku a dostupnost dodávek 2025-2040. Nový World Nuclear Fuel Report reaguje na projekty zvyšující růst jaderné kapacity v celém světě. Potvrzuje dostatečné zdroje uranu pro pokrytí předpokládaného jaderného růstu do roku 2040, avšak upozorňuje, že tyto zdroje je třeba uvést do výroby. Jaderný průmysl znamená „včasnou investiční příležitost” do všech palivových služeb pro zvýšení budoucí výroby. Geopolitické posuny ovlivňují dynamiku trhu s palivy a tím investice potřebné k zajištění bezpečnosti dodávek.

V rámci boje proti pytlačení ohrožených nosorožců a obchodování s jejich rohy zahájila letos v létě jihoafrická univerzita realizaci unikátního projektu podporovaného Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Projekt se jmenuje Rhisotope a je založen na bezpečném vkládání radioaktivních izotopů do rohů nosorožců. V kombinaci s dostupnou detekční infrastrukturou povede k odhalování nelegálního pytláctví a odrazení zločinců od jeho dalšího provozování.

Legenda praví, že královna ze Sáby, jejíž říše se rozkládala od dnešního Jemenu až po Etiopii, milovala pistácie. Tak hluboce, že zakázala běžným občanům jejich pěstování a vyhradila je výhradně pro královský dvůr. Starověké civilizace, od Peršanů po Řeky a Římany, používaly tyto ořechy nejen k vaření, ale také k léčení různých nemocí, například zánětů. Dnes jsou pistácie populárnější než kdy dříve. Jen v roce 2022 se celosvětově vyprodukovalo přes milion tun pistácií. Mezi přední producenty patří Írán, Spojené státy a Turecko.