Rubriky

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný mozek mohl udržet vědomí, když je oddělen od svého těla a smyslů. Prožitky člověka jsou obvykle charakterizovány sítí interakcí mezi lidským mozkem, tělem a prostředím. Nedávný vývoj v neurovědě však se přesunul z oblasti hypotetických spekulací a sci-fi k příkladům, kde by vědomí mohlo být odděleno od zbytku světa. Ve studii z roku 2020, podrobně popsané v časopise Trends in Neuroscience, filozof Tim Bayne z Monash University v Melbourne a neurovědci Anil Seth z University of Sussex v Anglii a Marcello Massimini z University of Milano v Itálii popisují kontexty, ve kterých by takové „ostrovy vědomí“ mohly existovat.

Už vám počítač nebo tablet hlásil „Not enough memory to complete this operation“? Můžete spotřebovat veškeré úložiště v telefonu, zaplnit disk počítače. Ale můžete spotřebovat veškerý paměťový prostor ve svém mozku? Neurovědci tvrdí, že pro typický, zdravý mozek není kapacita paměti fixní ani ji nemůže spotřebovat. „Neexistuje smysluplný limit toho, kolik informací může mozek uložit“, řekla Elizabeth Kensinger, profesorka psychologie a neurovědy na Boston College. „Vzpomínky lze považovat za data, která mozek používá k pochopení současného okamžiku, k předpovědím budoucnosti a k podpoře budoucího učení.“ 

Mezinárodní síť observatoří gravitačních vln LIGO, Virgo a KAGRA (LVK) oznámila v dubnu detekci svého 200. kandidátského signálu gravitační vlny v tomto čtvrtém pozorovacím období (O4), které stále probíhá. Signál přišel 19. března 2025 a s více než 99% pravděpodobností pochází ze sloučení dvou černých děr. Tento nový rekord detekcí je působivý, vezmeme-li v úvahu, že celkový počet signálů detekovaných ve všech předchozích pozorovacích obdobích (O1, O2, O3) byl 90. Je způsoben zvýšenou citlivostí detektorů v důsledku modernizace provedené mezi O3 a O4. Z těchto dvou set signálů je většina pravděpodobně generována sloučením dvou černých děr miliony nebo miliardy světelných let od Země, zatímco sloučení dvou neutronových hvězd nebo smíšených dvojhvězd černé díry s neutronovou hvězdou je mnohem vzácnější a obtížněji identifikovatelné.

QR kódy se staly každodenním nástrojem pro rychlý přístup k webovým stránkám nebo digitálním menu restaurací, k provádění online plateb či využívání všech typů digitálních služeb. Kyberzločinci však tuto výhodu zneužili k vytvoření nové útočné techniky, která je stále běžnější a může postihnout jakéhokoli uživatele: phishing s QR kódy. Tento typ podvodu kombinuje technologické klamání a manipulační techniky, aby uživatele přiměl k naskenování škodlivého kódu. Tímto způsobem se oběti mohou dostat na falešnou stránku, která jim ukradne osobní údaje, bankovní přihlašovací údaje nebo nainstaluje malware do jejich zařízení. Cena za to může být vysoká: ztráta peněz, krádež identity nebo neoprávněný přístup k důležitým účtům. A obětí se může stát kdokoli. Stačí naskenovat nebo přečíst kód vygenerovaný kyberzločincem.

Třiatřicet studentů technických vysokých škol a univerzit se letos zúčastnilo Letní univerzity pořádané Skupinou ČEZ. Během dvou týdnů absolvovali v Jaderné elektrárně Temelín tři desítky odborných přednášek a jako vždy navštívili řadu běžně nepřístupných prostor. I když studenti mají před sebou ještě minimálně rok studia, už teď mají velkou šanci najít uplatnění v jaderné energetice. ČEZ totiž zesiluje náborové aktivity a vedle operátorů se soustředí na strojníky, elektrikáře nebo materiálové inženýry.

Výzkumníci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Barcelona a MPI-CBG Dresden odhalují, jak glykolýza ovlivňuje rané embryonální buňky. Glykolýza je proces přeměny cukru na energii, v raném vývoji hraje klíčovou roli. Glykolýza nejen pohání buňky – pomáhá je nasměrovat ke specifickým typům tkání v kritických okamžicích vývoje. Embryonální modely založené na kmenových buňkách, které se spoléhají na glykolýzu, vytvářejí struktury podobnější přirozeným embryím. Porozumění tomu, jak se embryonální modely založené na kmenových buňkách vyvíjejí „in vitro“, zlepšuje naši schopnost předpovídat a kontrolovat vývoj a otevírají potenciál pro další biologické objevy, modelování onemocnění a testování toxicity léků.